117 C 401/2020-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 17. 10. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 10. 2014 právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c, uzavřel s žalovaným Smlouvu o zápůjčce ve znění Smluvních podmínek účinných od 10. 11. 2014, na jejímž základě poskytl žalovanému půjčku ve výši 1 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného, jehož číslo uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS a považuje se za uzavřenou okamžikem, kdy věřitel poskytl žalovanému zápůjčku na základě jeho žádosti a po následném schválení zápůjčky věřitelem. Žalovaný se zavázal dle Smluvních podmínek vrátit půjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky (čl. 8 Smluvních podmínek) původnímu věřiteli do 16. 10. 2014. Žalovaný se se splacením půjčky dostal do prodlení, když právnímu předchůdci žalobkyně zápůjčku nevrátil. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině půjčky částku ve výši 1 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne 17. 10. 2014, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky do zaplacení, přičemž úhradu poplatku za poskytnutí půjčky žalobkyně po žalovaném touto žalobou nepožaduje. Žalovaný na výzvy původního věřitele ani na oznámení o postoupení pohledávky zaslané mu původním věřitelem nereagoval, dluh neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 19. 5. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 27. 1. 2021 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené zástupkyně žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování přečtením listin a to záznamu o údajích o žalovaného, obchodních podmínek, prohlášení [číslo] ze dne 7. 10. 2014, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, faktury [číslo] ze dne 7. 10. 2014, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018, předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2020 a přiložených podacích archů, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne 7. 10. 2014 žalovaný svým podpisem stvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. obdržel částku 1 000 Kč v hotovosti jako poskytnutý úvěr, který se zavázal spolu s poplatkem ve výši 100 Kč a sjednanými úroky vrátit původnímu věřiteli dne 14. 10. 2014. Pohledávka původního věřitele byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem žalovanému oznámením o postoupení pohledávky zaslaným žalovanému dne 18. 1. 2018. Výzvou ze dne 7. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, v celkové výši 4 202,71 Kč, výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 5. 2020. Z dalších předložených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil. 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 1 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem v prohlášení [číslo] zavázal se tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 100 Kč nejpozději do 14. 10. 2014. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci zapůjčené peněžní prostředky alespoň částečně vrátil, ačkoli byl k úhradě dluhu vyzýván. Byl tedy k úhradě dlužné částky ve výši 1 000 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 1 000 Kč, a to ode dne 17. 10. 2014, když soud je žalobou vázán, i když z prohlášení podepsaného žalovaným je zřejmé, že žalovaný si byl vědom povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 14. 10. 2014, a v prodlení se tedy ocitl již dne 15. 10. 2014. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonu právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení činí 1 489 Kč.