117 C 425/2020-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 555 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 15. 2. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojistný produkt„ [anonymizováno] životní [anonymizováno]“. První pojistné bylo sjednáno ve výši 360 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční, pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Dne 1. 1. 2019 původní věřitel společnost [pojišťovna], [IČO] zanikla v důsledku fúze s žalobkyní jako nástupnickou společností. Pojištění zaniklo ke dni 2. 3. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného. Za dobu od 1. 12. 2019 do 2. 3. 2020 dluží žalovaná žalobkyni na dlužném pojistném částku 555 Kč. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobkyně se proto domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za období od 6. 4. 2020 do 23. 9. 2020 v kapitalizované výši 26 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 8. 7. 2020 žalovaná nereagovala. 2. Podáním doručeným soudu dne 18. 2. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 360 Kč, kterou žalovaná po podání žaloby dne 18. 12. 2020 žalobkyni uhradila a požadovala tak po žalované zaplacení zbývající částky ve výši 195 Kč a úroku z prodlení ve výši 26 Kč. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do částky 360 Kč, zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, prvního jednání dne 25. 2. 2021 se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, soud proto dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou byla dne 15. 2. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ [anonymizována tři slova]“, na jejímž základě se žalovaná zavázala platit pojistné ve výši 360 Kč měsíčně splatné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce. Počátek pojištění byl sjednán na den 1. 3. 2017, pojištění bylo sjednáno do 25 let věku žalované (prokázáno pojistnou smlouvou ze dne 15. 2. 2017, záznamem z jednání s klientem ze dne 15. 2. 2017 a pojistkou ze dne 23. 2. 2017). Sjednané pojistné žalovaná řádně neplatila a žalobkyně pohledávala za žalovanou dlužné pojistné za dobu od 1. 12. 2019 do 2. 3. 2020 ve výši 555 (prokázáno seznamem došlých plateb, upomínkou ze dne 14. 1. 2020 a oznámením o zániku pojištění ze dne 12. 3. 2020). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky naposledy vyzvána předžalobní upomínkou vypracovanou právním zástupcem žalobkyně dne 8. 7. 2020, která byla žalované odeslána téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 8. 7. 2020 a podacím archem ze dne 8. 7. 2020). Po podání žaloby žalovaná uhradila žalobkyni částku 360 Kč. Z dalších provedených listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil. 5. Mezi účastníky tak byla ve smyslu § 2758 a následujících občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit sjednané pojistné. Sjednané pojistné žalovaná řádně neplatila a dlužila žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele na pojistném za období od 1. 12. 2019 do 2. 3. 2020 částku 555 Kč. Pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného ke dni 2. 3. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného, avšak bezvýsledně, na svůj dluh uhradila až po podání žaloby pouze částku 360 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná něčeho dalšího uhradila, popř. že by k zániku pojištění došlo před žalovaným obdobím, a proto soud žalobě ve zbývající částce 195 Kč (555 Kč 360 Kč) vyhověl. Současně soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky, na které má žalobkyně nárok podle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 6. 4. 2020 do dne podání žaloby 23. 9. 2020, v kapitalizované výši 26 Kč, neboť za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř. a § 146 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšná žalovaná byla zavázána zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo na základě chování žalované, která část dlužné částku uhradila až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 200 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 250 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 3 AT (částečné zpětvzetí žaloby) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) dle ust. § 13 AT. Jelikož advokátka žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 305 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 155 Kč.