106 C 396/2021-35 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 105 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 526,76 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 1. 11. 1996. Žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost a nezaplatil žalobkyni televizní poplatky za období měsíců červenec, srpen a prosinec roku 2018 po 135 Kč, leden až prosinec 2019 po 135 Kč, leden až srpen 2020 po 135 Kč. Žalovaný tedy dluží celkem na televizních poplatcích 3 105 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalovaný je tedy v prodlení se splácením splatné pohledávky a žalobkyně je oprávněna požadovat i příslušenství. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok, a to od 1. dne prodlení s každou jednotlivou platbou ke dni vyhotovení žaloby, tj. 15. 7. 2021, celkem tedy na úroku požaduje 526,76 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení soudního jednání, když k tomu byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky. V daném případě na základě listinných důkazů činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: žalovaný se prostřednictvím České pošty přihlásil do evidence poplatníků televizních poplatků, a to dne 1. 11. 1996. Žalobkyně dopisem ze dne 27. 11. 2020 vyzývala žalovaného k úhradě neuhrazených televizních poplatků s tím, že je u něj evidován dluh v celkové výši 6 838,65 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků a příslušenství za období od ledna 2017 do srpna 2020. Korespondence byla žalovanému doručována na adresu [adresa žalovaného], a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 4. 12. 2020 a následně vrácena. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí bylo v plném rozsahu vyhověno, neboť žalovaný jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 105 Kč, jenž představuje neuhrazené televizní poplatky. Žalobkyně v tomto řízení prokázala, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků, a to prostřednictvím České pošty. Rovněž tak bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě neuhrazených televizních poplatků ve smyslu ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaný jakožto poplatník televizních poplatků nedostál své zákonné povinnosti – uhradit televizní poplatky, proto byl ze strany soudu zavázán k zaplacení pohledávky ve výši 3 105 Kč. Po právní stránce je věc posouzena dle zák. č. 348/2005 Sb., ust. § 3, § 6, § 7, § 10, a zák. č. 89/2012 Sb. Nárok na příslušenství vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z. Výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhá kapitalizovaného příslušenství, pak je soud jejím žalobním požadavkem vázán, když odpovídá uvedeným právním předpisům. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14b odst. 1 bod 1, odst. 5 v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány dva úkony, a to za přípravu, převzetí a sepis žaloby po 200 Kč, 2x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.