109 C 285/2022-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 40 350 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 609,9 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 047,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 20,74 % ročně z částky 25 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a dále částku 5 076 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 456,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 371,77 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 784,17 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 24,81 % ročně z částky 3 784,17 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 19. 9. 2019 smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 25 000 Kč, tato se zavázala s touto částkou uhradit úrok 4 250 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 14 250 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas, uhradila pouze částku 9 550 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 4 047,18 Kč je vypočten z úroku 20,74 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 4. 2021 do 7. 1. 2022, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 609,90 Kč je vypočten z úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 4. 2021 do 7. 1. 2022. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dále 6. 6. 2019 smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč, tato se zavázala se zapůjčenými prostředky uhradit 2 000 Kč úrok, 2 000 Kč odměnu za administrativní činnost a 4 000 Kč poplatek za hotovostní inkaso. Žalovaná nehradila řádně a včas, kdy uhradila pouze částku 14 954 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 1 341,77 Kč je vypočten z úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 3 784,17 Kč od 31. 7. 2020 do 7. 1. 2022, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 456,15 Kč je vypočten z úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 3 784,17 Kč od 31. 7. 2020 do 7. 1. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kdy žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč, tato se zavázala zaplatit s touto částkou 2 000 Kč úrok, 2 000 Kč administrativní poplatek, odměnu za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, poplatek za pojištění 240 Kč, poplatek za asistenční služby 540 Kč, celkem měla žalovaná uhradit dluh v 60 týdenních splátkách po 314 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 9. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované byla poskytnuta částka 25 000 Kč, tato se zavázala uhradit úrok ve výši 4 250 Kč, 5 000 Kč administrativní poplatek, 14 250 Kč odměnu za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná měla dluh uhradit v 80 týdenních splátkách po 607 Kč, poslední splátka měla činit 547 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení, ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že na žalobkyni byly postoupeny také pohledávky za žalovanou. 6. Z karty zákazníka ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla právní předchůdkyni žalobkyně, že žije s rodiči, je svobodná, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské, její příjmy tvoří 4 000 Kč, státní podpora 7 600 Kč, další příspěvky 1 670 Kč. Výdaje na bydlení činí 3 200 Kč, ostatní výdaje 5 000 Kč, splátky úvěru 1 300 Kč. Z karty zákazníka ze dne 18. 9. 2019 pak soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má pouze základní vzdělání, bydlí v nájmu, od září 2018 žije s partnerem, má jedno nezaopatřené dítě, je na mateřské, její čistý příjem činí 7 950 Kč, státní podpora 3 700 Kč a další dávky 6 647 Kč. Na bydlení přispívá 3 500 Kč, ostatní výdaje činí 6 000 Kč, splátky úvěru činí 1 300 Kč. 7. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 1. 2022, kterou společnost [právnická osoba] jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně prokazovala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Jednalo se o dvě smlouvy o úvěru a to smlouvu o úvěru ze dne 6. 6. 2022, kdy žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč a další smlouvu o úvěru ze dne 18. 9. 2019, kdy žalované bylo poskytnuto 25 000 Kč. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o úvěrech zkoumala solventnost žalované. Žalobkyně v žalobě pouze všeobecně tvrdila, že solventnost žalované prověřována byla. Žalobkyně byla u jednání poučena, že je nutno doplnit tvrzení o prověřování solventnosti žalované a dále k tomuto navrhnout důkazy. Žalobkyně pouze odkazovala na karty zákazníků. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bod 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně má tak povinnost zkoumat sama aktivně např. v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, bankovních, nebankovních registrech. Pokud jde o první smlouvu uzavřenou dne 6. 6. 2019, žalovaná uvedla, že je na mateřské, její příjem tvoří sociální dávky v celkové výši 13 270 Kč, žalovaná má ve své péči jedno nezletilé dítě. Přestože žalovaná žije z podpory státu, další příjmy nemá, má vyživovací povinnost, její celkový příjem pro dvě osoby činí 13 270 Kč, je žalované poskytnut úvěr. V této žádosti žalovaná uvádí, že splácí úvěry 1 300 Kč měsíčně. Dne 18. 9. 2019 žalovaná vyplňuje další žádost o úvěr, kde však v rozporu s žádostí z června stejného roku, kde uvedla, že má učňovské vzdělání, nyní uvádí, že je bez vzdělání. V žádosti z června 2019 vyplývá, že žalovaná uvedla, že žije u rodičů, avšak o tři měsíce následně již uvádí, že od září 2018 bydlí s partnerem na základě nájemní smlouvy. Žalovaná uvádí různé údaje a při srovnání těchto údajů je zřejmé, že v první či druhé žádosti uvádí údaje nepravdivé. Právní předchůdkyně žalobkyně, ač poskytuje žalované minimálně druhý úvěr, není schopna údaje o žalované ověřit ani v rámci interního systému, natož aby pátrala po solventnosti žalované jiným způsobem. Z výše uvedeného tak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně solventnost žalované řádně neprověřovala a smlouvy o úvěrech jsou tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatné. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. U smlouvy ze dne 6. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalované se dostalo do dispozice 10 000 Kč, z žalobních tvrzení pak vyplývá, že žalovaná z této částky uhradila částku 14 954 Kč, tedy částku vyšší, než ke které by byla ze strany soudu zavázána. U smlouvy z 19. 9. 2019 bylo prokázáno, že žalované se dostalo do dispozice 25 000 Kč, z této částky žalovaná uhradila 9 550 Kč. Při odečtení fakticky uhrazené částky soud zavázal žalovanou k úhradě částky 15 450 Kč (25 000 Kč mínus 9 550 Kč). Splatnost byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., kdy výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 2. 2022 se dle podacího lístku dostala k poštovní přepravě 4. 2. 2022, 14. 2. 2022 je žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroků však byla přiznána v nižší výši, než která by žalobkyni příslušela ode dne prodlení, jelikož žalobkyně se domáhala úroku v nižší části a soud nemůže překročit žalobní návrh. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.