111 C 241/2022-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaných vyklidit byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v obci [obec] [část obce] do patnácti dnů od právní moci rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem označeného bytu, ke kterému svědčilo žalovaným právo nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 26. 1. 2011 ve znění dodatku uzavřeného dne 12. 3. 2015, kvůli existenci dluhu na nájemném a na úhradách za plnění poskytovaná s užíváním bytu vyzvala žalobkyně žalované k úhradě dluhu, a protože žalovaní dluh nezaplatili, byla jim dána písemná výpověď z nájmu bez výpovědní doby, nájem skončil doručením výpovědi ke dni 9. 6. 2022, po uplynutí této doby žalovaní byt dobrovolně nevyklidili a nadále jej užívají i poté, co je žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2022 vyzvala k opuštění bytu. 2. Žalovaní prohlásili tvrzení žalobkyně za nesporná. 3. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučný vlastník pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí] [část obce], jehož součástí je stavba domu [adresa]. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 26. 1. 2011 soud zjistil, že smlouva byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], jako pronajímatelem, a 1. žalovaným jako nájemcem uzavřena k bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v obci [obec] [část obce]. Žalovaní nebyli v době uzavření smlouvy manželé, dle výpisu z evidence obyvatel uzavřeli sňatek až dne 24. 8. 2012. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění platného od 1. 3. 2022 soud zjistil, že kromě žalovaných byt užívá i matka žalovaného a tři jejich synové. Předpis nájemného a záloh na služby činil částku 9 500 Kč měsíčně. Z výzev k odstranění závadného stavu a doručenek soud zjistil, že žalobkyně oba žalované vyzvala k zaplacení dluhu za užívání bytu ve výši 28 092 Kč dopisem pro každého z nich ze dne 1. 12. 2021, který byl žalované i žalovanému doručen dne 7. 12. 2021 uložením na poště k vyzvednutí. Žalovaní byli poučeni, že nezaplacení dluhu bude posouzeno jako hrubé porušení povinností nájemce a bude důvodem pro vypovězení nájmu. Dluh měl být zaplacen do konce prosince 2021. Z výpovědí z nájmu bytu ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně dala žalovaným výpověď z nájmu předmětného bytu, odůvodnila ji tím, že žalovaní zvlášť závažným způsobem porušili povinnost vyplývající z nájmu bytu tím, že i přes písemnou výzvu nezaplatili nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Žalovaným bylo ve výpovědi sděleno, že nájem skončí dnem, kdy každému z nich výpověď dojde s tím, že jsou povinni byt odevzdat bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, současně byli poučeni o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem ve lhůtě do dvou měsíců po obdržení výpovědi. Z poštovních doručenek bylo zjištěno, že zásilka obsahující výpověď byla každému žalovanému uložena na poště k vyzvednutí dne 9. 6. 2022, žalovaní si tyto vyzvedli dne 20. 6. 2022. Z předžalobní výzvy k vyklizení bytu ze dne 24. 6. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalované k předání bytu ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy. Z poštovních doručenek soud zjistil, že výzva byla žalované i žalovanému doručena dne 27. 6. 2022 uložením na poště. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaní podali proti výpovědi námitky, nebo že u soudu podali návrh na přezkoumání její oprávněnosti. 4. Z hlediska skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaní, kteří jsou od 24. 8. 2012 manželé, nadále užívají byt ve vlastnictví žalobkyně i poté, co dne 9. 6. 2022 zaniklo oběma žalovaným právo nájmu po doručení výpovědi bez výpovědní doby, protože žalovaní porušili svou povinnost nájemce zvlášť závažným způsobem tím, že nezaplatili nájemné a náklady na služby v bytě za dobu alespoň tří měsíců a neučinili tak ani po písemné výzvě žalobkyně předcházející výpovědi, v níž žalobkyně žalovaným uvedla výši dluhu a stanovila přiměřenou lhůtu k nápravě, ode dne 10. 6. 2022 žalovaným i přes provedenou úhradu dluhu za užívání bytu žádný právní titul k užívání bytu nesvědčí, žalobkyně vyzvala žalované k odevzdání bytu dopisem, byt žalovaní nevyklidili. 5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky existoval závazkový právní vztah na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 685 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), kdy současně vznikl dle § 703 obč. zák. společný nájem bytu manžely. Závazek z tohoto právního jednání dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), jehož aplikace byla dána dle § 3074 odst. 1 věta před středníkem, zanikl dne 9. 6. 2022 doručením výpovědi z nájmu bez výpovědní doby. Námitky proti výpovědi žalovaní nepodali. Rovněž nepodali v dvouměsíční prekluzivní lhůtě návrh na soudní přezkoumání oprávněnosti výpovědi, soud se proto samotnou oprávněností výpovědí v tomto řízení již nezabýval. Dle § 1040 zákona o. z., kdy aplikace nové zákonné úpravy ve věcech týkajících se věcných práv (zde práva vlastnického) je dána ustanovením § 3028 odst. 2 věty před středníkem o. z., žalobkyni svědčí právo na ochranu svého vlastnického práva proti žalovaným, kteří do něj neprávem zasahují, proto soud žalovaným uložil povinnost byt vyklidit a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do 15 dnů od právní moci rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně (viz § 713 odst. 3 o. z. – vázanost manželů z právních jednání týkajících se společného jmění) zaplatit žalobkyni náhradu nákladů, které účelně vynaložila na uplatnění svého práva, a to v částce 14 281 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou advokáta ve výši 6 000 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby a účast u jednání), kdy dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“) činila odměna za jeden úkon právní služby částku 1 500 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby vždy po 300 Kč za jeden úkon dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 200 Kč, náhradou jízdného k jednání a zpět ve vzdálenosti 40 km z [obec] do [obec] a zpět vozidlem [registrační značka] v částce 270 Kč, náhradou promeškaného času v délce dvou půlhodin po 100 Kč za jednu dle § 14 advokátního tarifu, celkem 200 Kč, a náhradou 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 1 611 Kč.