112 C 223/2022-68 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 16 673 Kč s obchodním a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 553,3 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí bezhotovostní zápůjčky žalovanému ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 477 Kč představující jednak úrok sjednaný v zápůjční úrokové sazbě ve výši 88 % ročně, jednak částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem mělo být uhrazeno 20 477 Kč v 52 splátkách po 394 Kč, avšak žalovaný uhradil pouze 9 334 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně při prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek a je požadována pouze v částce 5 000 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému byla původním věřitelem prostřednictvím svého vázaného zástupce s odbornou péčí zjišťována jeho schopnost úvěr splácet, kdy věřitel vycházel z informací získaných z nebankovního registru klientských informací a registru [příjmení]. Prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. z insolvenčního rejstříku, interních registrů. Kompletně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení jeho úvěruschopnosti a také vycházel z ekonomických modelů. Údaje uváděné žalovaným byly ověřeny a zaznamenány do zákaznické karty, přičemž byl zjištěn příjem žalovaného v částce 28 271 Kč (ověřeno výplatními lístky), další příjmy domácnosti ve výši 19 100 Kč, tedy celkové příjmy dosáhly 47 371 Kč. Původní věřitel poté dospěl k závěru, že nejsou žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 6 553,30 Kč na nesplacené jistině, dále částky 4 519,70 Kč představující poplatky za poskytnutí a správu úvěru, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, sankčních poplatků ve výši 600 Kč (za upomínky a vymáhání) a dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 373,78 Kč, smluvní úrok ve výši 88 % ročně a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 6 553,3 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízeným soudním jednáním se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána mezi [právnická osoba] a žalovaným a jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek v celkové výši 8 917 Kč sestávající z úroku ve výši 5 101 Kč (se sjednanou úrokovou sazbou 88 %), částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní poskytnutí ve výši 1 036 Kč, částky za flexibilní splácení ve výši 1 280 Kč včetně doplňkového pojištění ve výši 1 560 Kč, celkem mělo být uhrazeno 20 477 Kč v 52 splátkách týdenních splátkách po 394 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že obdržel v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahuje sankce, jako je nárok věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, jakož i nárok na poplatky za zaslané upomínky ve výši 300 Kč za každou. Z listin označených jako výpočet zákonného úroku a výpočet smluvní pokuty soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil v nepravidelných platbách částku 9 334 Kč. Současně je v této listině vyčíslen výpočet zákonných úroků z prodlení, jakož i smluvní pokuty. 4. Ze zákaznické karty sepsané dne [datum] zástupkyní původního věřitele paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro požadovanou výši zápůjčky ve výši 5 000 Kč je ve vztahu k žalovanému uvedeno, že bydlí jako nájemník, je svobodný, má 1 vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako montér u [jméno] [příjmení] a jeho čistý příjem činí 28 271 Kč s tím, že žalovaný předložil pracovní smlouvu s údaji, že je uzavřena na dobu neurčitou od [datum] a dále dvě výplatní pásky za listopad a prosinec 2019, z nichž soud zjistil čistou mzdu žalovaného u jeho zaměstnavatele za tyto měsíce v částce 22 982 Kč a 25 561 Kč. V zákaznické kartě je dále zaznamenán další čistý příjem domácnosti v částce 19 100 Kč, celkové příjmy 47 371 Kč, běžné měsíční výdaje žalovaného činí 2 050 Kč na externí splátky dle žadatele, na interní splátky 3 411 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaný má zápůjčky u jiné společnosti, nemá kreditní kartu a je na jeho jméno veden bankovní účet. 5. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému jsou k datu [datum] vedeny dvě exekuce zde specifikované, které byly zahájeny dne [datum] a [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána mezi [právnická osoba] a žalobkyní, které byla dle této smlouvy mj. postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] (prokázáno přílohou k této smlouvě). 7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že v ní žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy [číslo] v celkové výši 17 046,78 Kč, a to do [datum]. Výzva byla spolu s oznámením o postoupení pohledávky vyhotoveným původním věřitelem dne [datum] odeslána žalovanému dne [datum] (prokázáno potvrzením podání). 8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 18 192,98 Kč z nesplacené smlouvy do sedmi dnů, přičemž zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně dne [datum] (prokázáno potvrzením podání). 9. Z ostatních provedených důkazů (usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 ICdo 27/2021-82 a rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 506/2020-63) soud nečiní žádná podstatná skutková zjištění, neboť se jedná o rozhodnutí ve věci jiných účastníků řízení, netýkají se ani typově podobného smluvního vztahu. 10. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která jako vázaný zástupce předchůdkyně žalobkyně prováděla podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného a sepisovala s ním zákaznickou kartu. Výslech této svědkyně je nadbytečný, když všechny údaje zjištěné od žalovaného byly nepochybně zaznamenány do zákaznické karty, což soud nijak nezpochybňuje. 11. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný je měl vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měl zaplatit částku 20 447 Kč v ujednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně zaplatil 9 334 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. 12. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně svou povinnost splnila, avšak soud má za to, že toto učinila nedostatečně. Z důkazů předložených žalobkyní, zejména ze zákaznické karty a výplatních lístků je možno učinit závěr, že byly náležitě prověřeny příjmy žalovaného, i skutečnost, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s příjmem cca 24 000 Kč (v zákaznické kartě je počítáno s příjmem 28 271 Kč). Tuto skutečnost soud nezpochybňuje, pokud však jde o další čisté příjmy domácnosti, tyto nebyly nijak ověřeny a vůbec není zřejmé, o jaké konkrétní příjmy jde a zda je možno s nimi pro účely poskytnutí úvěru skutečně počítat. Podstatné však je, že nebyly před