115 C 376/2021-23 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za přepravu v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobkyní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 18. 10. 2021. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazu byl zjištěn následující skutkový stav věci. Žalovaný cestoval dne 3. 2. 2021 v 16:11 hodin v prostředku hromadné dopravy (linka [číslo]) provozovaném žalobkyní a byl v průběhu přepravy kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho [číslo obč. průkazu]. Žalovaný na místě neuhradil dlužné jízdné ve výši 25 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč O těchto skutečnostech byla mezi žalobkyní a žalovaným sepsána dohoda s cestujícím [číslo] v rámci které žalovaný uznal dlužnou částku ve výši 1 525 Kč včetně jejího důvodu a zavázal se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Dopisem ze dne 7. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky, uvedla právní důvody jejího vzniku a upozornila žalovaného na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Tento dopis byl zaslán na adresu žalovanému dne 7. 6. 2021. 5. Právně soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím byla konkludentně uzavřena přepravní smlouva podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to tím, že žalovaný použil hromadný dopravní prostředek veřejně provozovaný žalobkyní. Na základě uzavřené přepravní smlouvy vznikla žalovanému mj. povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné dle § 2550 občanského zákoníku a § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaný na výzvu přepravního kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci právo požadovat krom dlužného jízdného ve výši 25 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v souladu s § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Tyto pohledávky navíc žalovaný co do důvodu i výše písemně uznal podle § 2053 o. z., čímž se má za to, že dluh v době uznání trval. Protože žalovaný dlužné jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu neuhradil, dostal se následujícím dnem do prodlení podle § 1968 o. z., a je podle § 1970 o. z. povinen uhradit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky, jejichž výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni, která zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč; tato částka odpovídá žalobkyní zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a paušálním hotovým výdajům za předžalobní výzvu k plnění a za sepsání žaloby ve výši 200 Kč (tj. 2 x 100 Kč) podle § 131 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.