116 C 57/2022-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkem částky 15 651 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 30. 6. 2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 251 Kč ve sjednaných 45 týdenních splátkách ve výši 384 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 11. 5. 2015. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, nadále dluží částku 15 651 Kč. S ohledem na to, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením více splátek, má žalobkyně dále právo také na zaplacení sjednaného úroku ve výši 20,11 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Od data postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 9 017,49 Kč, kapitalizovaného sjednaného úroku ve výši 10 316,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení k 18. 12. 2020 ve výši 4 700,25 Kč a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Jak plyne z čl. 13 podmínek, žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 30. 6. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dle které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 251 Kč a to v 45 týdenních splátkách po 384 Kč a poslední splátce dne 11. 5. 2015 s tím, že první splátka bude splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se zaplacením některé ze splátek, je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 20,11 % ročně, a to až do doby zaplacení celé dlužné částky. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o zápůjčce, tabulky umoření a smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021, odeslaný dne 25. 1. 2021. Výzvou k plnění ze dne 11. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné žalované částky do 26. 11. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Současně bylo v této výzvě žalovanému opětovně oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacích lístků. V zákaznické kartě žalovaného je uvedeno, že tento žije u rodičů, pracuje na plný pracovní úvazek jako kuchař se mzdou ve výši 35 000 Kč, jiné příjmy žadatele činí 5 000 Kč a ostatní příjmy domácnosti 35 000 Kč, výdaje pak činí 16 000 Kč. Žalovaný předložil OP, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu, SIPO. Uvedené doklady pak soudu předloženy nebyly. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 1 600 Kč. 4. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 9 odst. 1 zák č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 45 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Předmětná smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy je povinností věřitele postupovat v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“). Věřitel je povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to jednak na základě informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V předmětné věci žalobkyně soudu sice předložila zákaznickou kartu žalovaného, avšak nepředložila listiny, ze kterých zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného a na které v zákaznické kartě odkazuje, navíc do použitelného příjmu zahrnuje další příjmy, které nikterak neprokazuje. Soud má proto za to, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Žalobkyně se k jednání nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání svého tvrzení, že úvěruschopnost na straně žalovaného zkoumala řádně. Vzhledem k absenci důkazů prokazující toto tvrzení soud uzavírá, že žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní. Poučovací povinnost soudu se poskytuje u jednání, kterého se však žalobkyně nezúčastnila. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 6. 2014 žalovanému částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí