117 C 272/2022-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 339,87 Kč s příslušenstvím a částky ve výši 4 741,80 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a.s a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště od osoby pověřené původním věřitelem, což stvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve výši 12 272 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tj. celkem částku ve výši 27 272 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě písemné žádosti vyplněné žalovanou, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a finanční situaci, na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Původní věřitel s náležitou péčí posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet a vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení předmětného úvěru. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 18 093 Kč, která byla původním věřitelem započtena částečně ve výši 9 660,13 Kč na jistinu úvěru a částečně ve výši 8 432,87 Kč na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou jistiny ve výši 5 339,87 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 3 839,13 Kč. Úvěr nebyl původním věřitelem zesplatněn a splatnost celého závazku tedy nastala nejpozději splatností poslední sjednané splátky, tj. dnem [datum]. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Předmětná pohledávka byla následně ke dni [datum] postoupena původním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalované původním věřitelem oznámeno přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 22 807,23 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované žalobkyně žalobou po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 5 339,87 Kč, kapitalizovaného úroku v celkové výši 5 787,82 Kč, který zahrnuje nesplacený kapitalizovaný úrok ve výši 193,33 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 271,28 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 466,01 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 908,51 Kč a postoupený úrok za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 948,69 Kč, dále požaduje úhradu postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 266,65 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 217 Kč (za 1 cestu pověřeného pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy) a postoupené smluvní pokuty ve výši 4 741,80 Kč, tj. ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý započatý den prodlení za dobu od [datum] do [datum]. Vzhledem ke stále trvajícímu prodlení žalované požaduje žalobkyně dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum], do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni již ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] na základě žádosti žalované ze dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v kapitalizované 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 348 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč (tj. celkem 27 272 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Ve smlouvě byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je rozvedená, je zaměstnaná, pracovní poměr měla uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum] s příjmem ve výši 11 515 Kč měsíčně, náklady žalované činily 2 000 Kč na bydlení a energie a 3 910 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady a srážky ze mzdy ve výši 1 000 Kč. Žalovaná bydlela u druha, neměla vyživovací povinnost. K ověření svých majetkových poměrů měla žalovaná doložit občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky (prokázáno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádosti o úvěr ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] původní věřitel oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 22 413,53 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] a podacím poštovním archem ze dne [datum]). Z dalších provedených listinných důkazů soud nic podstatného nezjistil. 4. Žaloba není důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku, na základě které byla původním věřitelem poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu téměř žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, jako důkaz prokazující, že tuto svou zákonnou povinnost splnil, navrhla pouze žádost žalované o úvěr, z této listiny je však pouze zřejmé, že žalovaná uvedla své celkové měsíční příjmy ze zaměstnání ve výši 11 515 Kč, přičemž měla mít výdaje na bydlení, domácnost a další potřebné výdaje v celkové výši 6 910 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány. Touto listinou nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení §