117 C 346/2021-85 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 6. 2021 a doplněnou dne 22. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 820,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 11. 11. 2016 s žalovaným, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut původním věřitelem úvěr ve výši 115 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalovaného, který původní věřitel bez výhrad akceptoval. Nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 11,9 % ročně a spolu s dalšími platbami (zejména poplatky) dle sazebníku původního věřitele v 83 pravidelných měsíčních splátkách po 2 040 Kč splatných vždy k 13. dni v měsíci počínaje dnem 13. 1. 2017. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet], přičemž žalovaný se zavázal zajistit v den splatnosti každé splátky na tomto účtu dostatek disponibilních finančních prostředků. Před uzavřením smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů, přičemž dospěl k závěru, že úvěr lze schválit. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek ve sjednaných termínech či ve sjednané výši, když naposledy uhradil splátku dne 13. 8. 2019, původní věřitel tedy využil svého práva dle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek a s účinností ke dni 5. 12. 2019 pohledávku žalovaného zesplatnil. O zesplatnění pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 5. 12. 2019, kterým původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě zůstatku dluhu. Za období od 11. 12. 2016 do 13. 8. 2019 uhradil žalovaný na splátkách celkem 79 351,90 Kč, po zesplatnění uhradil žalovaný částku v celkové výši 17 200 Kč, a to platbou ve výši 4 300 Kč ze dne 23. 10. 2020, ze dne 20. 11. 2020, ze dne 12. 2. 2021 a ze dne 13. 3. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021, s účinností ke dni 23. 3. 2021, byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným žalovanému doporučeně. Po postoupení pohledávky již žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny dluhu ve výši 67 378,98 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 9 441,92 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné jistiny ve výši 80 185,26 Kč za období od 5. 12. 2019 do 31. 3. 2019, úroku sjednaného ve výši 11,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 67 378,98 Kč za dobu od 6. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do 5. 12. 2019 ve výši 4,19 Kč a dále úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny, dlužných poplatků a smluvních pokut, tj. z částky 76 820,90 Kč za dobu od 6. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou mu žalobkyní doporučeně dne 13. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 7. 12. 2021 a 9. 3. 2022, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 11. 11. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 115 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně a poplatkem za pojištění ve výši 219 Kč měsíčně v 83 měsíčních splátkách ve výši 2 259 Kč splatnými k 13. dni v měsíci. Půjčka byla čerpána převedením na účet žalovaného dne 11. 11. 2016 (prokázáno rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] ze dne 5. 8. 2015, návrhem na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 11. 11. 2016, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 11. 11. 2016, návrhem dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 15. 12. 2016, akceptací návrhu dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 15. 12. 2016 a výpisem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc listopad 2016). Před uzavřením smlouvy dne 11. 11. 2016 původní věřitel zhodnotil schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, kdy vycházel z příjmu žalovaného ve výši 15 787 Kč měsíčně, kdy žalovaný sice uvedl příjem v průběrné výši 17 000 Kč měsíčně, původní věřitel však vycházel z příjmů připisovaných na účet žalovaného, dále byly zohledněny výdaje žalovaného na bydlení ve výši 1 154 Kč měsíčně, kdy žalovaný byl svobodný a bydlel u rodičů, výdaje na živobytí ve výši 3 410 Kč, splátky stávajících úvěrů ve výši 2 050 Kč měsíčně a další výdaje v nulové výši. Lustrací žalovaného byly zjištěny dva závazky žalovaného, celková splátka činila 2 050 Kč, celková aktuální dlužná částka činila 131 937 Kč. Původní věřitele dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutou zápůjčku splácet (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Z výpisu z běžného účtu žalovaného za říjen 2016 bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 12. 10. 2016 vyplacena mzda ve výši 15 928 Kč, dne 14. 10. 2016 uhradil žalovaný ze svého účtu splátku půjčky ve výši 1 170 Kč a dne 18. 10. 2016 splátku půjčky ve výši 1 052 Kč. Zůstatek na účtu žalovaného ke dni 31. 10.2016 činil 474,04 Kč. Dne 5. 12.2019 prohlásil původní věřitel předmětnou půjčku a veškeré další dosud nesplacené pohledávky z této půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku v celkové výši 84 583,17 Kč nejpozději do 10 dnů od data vyhotovení této výzvy (prokázáno výzvou ze dne 5. 12.2019 a podacím archem ze dne 6. 12. 2019). Žalovaný uhradil původnímu věřiteli do zesplatnění částku v celkové výši 79 351,90 Kč, po zesplatnění uhradil žalovaný částku v celkové výši 17 200 Kč, a to platbou ve výši 4 300 Kč ze dne 23. 10. 2020, ze dne 20. 11. 2020, ze dne 12. 2. 2021 a ze dne 13. 3. 2021 (prokázáno transakční historií smlouvy a výpisem z běžného účtu žalovaného za období listopadu 2016 až února 2021). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 1. 4. 2019. Oznámení bylo žalovanému odesláno téhož dne (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 4. 2021). K úhradě dlužné částky ve výši 99 721,18 Kč byl žalovaný vyzván rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 28. 5. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 5. 2021 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístku ze dne 13. 5. 2021). Z dalších listin provedených k důkazu soud nic podstatného ve věci nezjistil. 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 11. 11. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému půjčku ve výši 115 000 Kč a ten se jí zavázal spolu se sjednaným úrokem a poplatkem za pojištění splatit ve sjednaných 83 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně sice poskytla soudu tvrzení o přezkumu solventnosti žalovaného jejím právním předchůdcem před uzavřením předmětné smlouvy, již z těchto tvrzení však vyplývá, že původní věřitel se spokojil s informacemi poskytnutými žalovaným bez jejich řádného ověření, ověřen byl pouze příjem žalovaného. Ohledně přezkumu výdajů žalovaného původní věřitel soudu žádné doklady nedoložil, vycháze