107 C 23/2023-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 762 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 269,45 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 928,76 Kč, s úrokem ve výši 26,10 % ročně z částky 6 585,04 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 585,04 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které předala žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 12 746 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách ve výši 246 Kč, poslední splátka ve výši 200 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila celkem 984 Kč. Součástí smluvních ujednání byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek, se kterými se žalovaná ocitla v prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci které žalovaná dne [datum] uvedla, že má měsíční příjem ve výši 19 600 Kč a její pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 4 000 Kč. Žalovaná od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] a podacího lístku z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a této bylo postoupení oznámeno dopisem z [datum] odeslaným doporučeně dne [datum], ve kterém současně vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z [datum] vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato byla dne [datum] uzavřena mezi společností [právnická osoba], (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované v hotovosti v den podpisu částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit 12 746 Kč (tj. jistinu a úrok ve výši 2 172 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 3 574 Kč) v 52 týdenních splátkách (1. – 51. splátka ve výši 246 Kč a poslední splátka ve výši 200 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle smluvních podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 56 %. Ve smluvních ujednáních byla sjednána také smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do zákonem stanovené výše smluvní pokuty. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila v den uzavření smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně, že je svobodná, bydlí v nájemním bytě, má vyživovací povinnost k jedné osobě, má pravidelný měsíční příjem 19 600 Kč (z toho 7 600 Kč je rodičovský příspěvek) a odhadla měsíční výdaje na 4 000 Kč. Příjmovou stránku měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z potvrzení o příjmu za měsíce [číslo] a [číslo] a výměrem o přiznání dávky – rodičovský příspěvek. 6. Z poštovních poukázek z [datum] a [datum] a z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírá rodičovský příspěvek a obdržela v měsíci říjnu a prosinci obdržela za každý 7 600 Kč. 7. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná k tomuto datu uhradila 984 Kč. 8. Z výzvy k plnění z [datum] a podacího lístku ze [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do [datum], tato jí byla odeslána doporučeně dne [datum]. 9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně předala dne [datum] žalované částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 746 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] postoupena z původního věřitele na žalobkyni a žalované bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti dle ust. § 2395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a svou povinnost splnila při uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 12 746 Kč v 52 týdenních splátkách po 246 Kč (a poslední ve výši 200 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 984 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původnímu věřiteli či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka a oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory (a poštovní poukázky k tomuto), nedoložila zbývající tvrzený příjem 12 000 Kč měsíčně, který je uveden v kartě zákazníka, odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (nikoliv pouze relativní jak tvrdí žalobkyně – blíže viz Rozsudek soudního dvora z [datum] ve věci C [číslo]). Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 7 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 984 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny úvěru v částce 6 016 (7000 Kč - 984 Kč) dle § 2991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 6 016 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 10 % ročně tj. ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne [datum] do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou prokazatelně, až ve chvíli kdy žalované byl d