109 C 138/2023-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 5 919,67 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 133,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,67 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,67 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,67 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,67 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 5 919,67 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a částku 5 550,33 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 996,01 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 550,33 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 550,33 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 550,33 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 550,33 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 5 550,33 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] žalovanému bylo poskytnuto 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 320 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas, uhradil pouze 2 400,33 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 133,91 Kč je vypočítán jako úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5 919,67 Kč od 6. 4. 2006 do 18. 12. 2020. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky 3 000 kč, žalovaný se zavázal zaplatit souhrnný poplatek 1 650 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas, když z výše uvedené smlouvy o půjčce neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 996,01 Kč je vypočten jako úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5 550,33 Kč od 24. 8. 2005 do 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 10. 1. 2005 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovanému bylo poskytnuto 3 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek 1 650 kč s tím, že žalovaný bude hradit dluh po částkách 150 Kč v týdenních splátkách. Dle smlouvy RPSN činí 365,1 %. 4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společnosti [právnická osoba] a žalovaným dne 22. 3. 2005 soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek 3 320 Kč, dlužná částka měla být uhrazena v 52 týdenních splátkách po 160 Kč RPSN dle smlouvy činí 199,4 %. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Dle přiloženého seznamu pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupena na žalobkyni. 6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z., § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen občan. zák.), když účastníci smlouvy o půjčkách a to společnost [právnická osoba] a žalovaný tyto smlouvy uzavřeli, kdy žalovanému byla půjčena částka 3 000 Kč (smlouva ze dne 10. 1. 2005) a žalovaný se zavázal vrátit celkem 4 650 Kč v 31 týdenních splátkách. U smlouvy ze dne 22. 3. 2005 byla žalovanému půjčena částka 5 000 Kč a žalovaný se zavázal celkem uhradit 8 320 Kč v 52 týdenních splátkách. Výše uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 52 téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako dodavatel. Kromě částek 3 000 Kč a 5 000 Kč, které byly žalovanému fakticky půjčeny, se zavázal zaplatit žalobkyni také souhrnný poplatek ve výši 1 650 Kč a 3 320 Kč (ve smlouvě je uváděno RPSN ve výši 365,1% a 199,4%). Tyto poplatky jsou cenou půjčky nepřiměřeně vysokou, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli ustanovení § 3 odst. 1 občan. zák., což činí ujednání o souhrnných poplatcích (úrocích) neplatnými, přičemž se ve smyslu § 39 občan. zák. jedná o neplatnost absolutní. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smluv o půjčce bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdkyně žalobkyně) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, kdy ani on neočekával, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování půjček a úvěrů, půjčku, bez toho, aniž by musel platit nějakou odměnu za poskytnutí půjček. Jedná se právě o tyto okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smluv a absolutně neplatné je proto celé ujednání smluv o půjčkách, ze kterých vzájemná práva a povinnosti stranám ani nevznikla (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2017 č.j. 15 Co 234/2017-80). Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce žalovanému částku 3 000 Kč a u druhé smlouvy 5 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 občan. zák. V případě smlouvy ze dne 10. 1. 2005 (předána částka 3 000 Kč) žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni neuhradil ničeho, jak vyplývá z žalobních tvrzeních. Žalovaný byl tak zavázán zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč. V případě smlouvy uzavřené dne 22. 3. 2005 byla žalovanému předána částka 5 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil částku 2 400,33 Kč. Žalovaný tak dluží 2 599,67 Kč Částku 2 400,33 Kč je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Žalobkyně ve smyslu ust. § 1879 o. z. prokázala postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Pokud jde o splatnost dluhu, tak výzva k úhradě dluhu ze dne 6. 1. 2021 byla dána k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021. Žalovaný je tak povinen plnit 9. 2. 2021 dnem následujícím se teprve dostává do prodlení (§ 573 o.z., § 1959 písm. e) o. z.). Výše úroků z prodlení, tak jak byla přiznána, je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala částek vyšších, byla žaloba v této části specifikovaná ve výroku II. rozhodnutí zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch žalovaného je ve vyšší části, avšak žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.