110 C 184/2022-60 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 100 000 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Skutkově v žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě níž mu půjčila částku ve výši 100 000 Kč s tím, že žalovaný jistinu v uvedené výši vrátí žalobkyni do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dne [datum] ve smyslu ust. § 2053 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit ve dvou splátkách, částku ve výši 50 000 Kč do [datum] a částku ve výši 50 000 Kč do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto mu žalobkyně zaslala dne [datum] a následně [datum] výzvy k úhradě dlužné částky. Na výzvy žalovaný nereagoval a nezaplatil ničeho. 2. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se v souladu s ust. § 114a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k podané žalobě vyjádřil ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení. Usnesení spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne [datum], kdy uvedené písemnosti žalovaný osobně převzal, přičemž převzetí stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v uvedené lhůtě k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. 3. Usnesením ze dne [datum] pak byl žalovaný soudem vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení vyjádřil, uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává a v případě, že jej zcela neuzná, byl poučen, že je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Byl zároveň poučen, že pokud se ve lhůtě nevyjádří ve smyslu výzvy, bude mít soud za to, že nárok, který je žalobou uplatněn, žalovaný uznává a soud ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání. Usnesení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaný se ve stanovené 30denní lhůtě, tj. do [datum], ve věci nevyjádřil. 4. Za takto zjištěného stavu soud ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že nárok, který je proti žalovanému žalobou uplatňován, žalovaný uznává. Na základě jeho uznání soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o. s. ř. rozsudkem pro uznání s tím, že nárok žalobkyně je opodstatněn, když žalovaný nevrátil dle dojednané smlouvy žalobkyni půjčenou částku ve výši 100 000 Kč. 5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od soudního poplatku v rozsahu 90 %, soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit podle výsledku řízení část soudního poplatku ve výši 4 500 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění o soudních poplatcích. Podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků činí v předmětné věci soudní poplatek částku ve výši 5 000 Kč, žalobkyně uhradila 500 Kč a ve výši 4 500 Kč přešla poplatková povinnost na žalovaného.