110 C 359/2022-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 22 450 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO] (původní věřitel) a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek, jehož součástí byla i pohledávka za žalovanou. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě níž žalovaná načerpala úvěr v konečné výši 15 000 Kč (+ úrok 3000 Kč, administrativní poplatek 3 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč), který měl být splacen v 60 týdenních hotovostních splátkách po 450 Kč, počínaje [datum] a poslední splátka měla být stanovena na [datum]. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná však na pohledávku plnila pouze částkou 4 550 Kč. Za období od postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu, nebylo hrazeno ničeho (ani po odeslání předžalobní výzvy). Žalobkyně tedy požadovala 22 450 Kč (sestávající z dlužné jistiny 15 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso a administrativní činnost v souhrnné výši 7 450 Kč), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 591,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 971,46 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 25,77 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se dostavil pouze předvolaný zástupce žalobkyně, žalovaná nikoliv, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“). 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] z [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum] včetně seznamu, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] + podacího lístku a výzvou k plnění z [datum] + podacího lístku. 5. Na základě provedeného dokazování, byl zjištěn následující skutkový stav: [právnická osoba], [IČO] (původní věřitel) měla se žalovanou uzavřít smlouvu dne [datum], dle které měla poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem 3000 Kč, administrativním poplatkem 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly společností [právnická osoba], [IČO] postoupeny žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] mj. pohledávka za žalovanou ve výši 27 700 Kč. 6. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalované doporučeně dne [datum], vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. 7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou ve výši 27 700 Kč postoupena z původního věřitele na žalobkyni a žalované bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, dle ust. § 2395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a svou povinnost splnila při uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem 3000 Kč, administrativním poplatkem 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 4 550 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původnímu věřiteli či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1, odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, mj. dotazem žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak toto tvrzení nijak prokázáno nebylo. V žalobě absentují konkrétní tvrzení o prověření žalované z hlediska její schopnosti úvěr splatit, jakož i důkazní návrhy na prokázání těchto tvrzení. 8. Při jednání dne [datum] ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., byla žalobkyně poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku, právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Právní zástupce žalobkyně nebyl schopen tato tvrzení a důkazní návrhy k nim doplnit u jednání. Na doplnění tvrzení požadoval lhůtu, tato mu však s ohledem na skutečnost, kolik měl prostoru od zahájení řízení do jednání, nebyla poskytnuta. Doplnění tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalované nebylo vázáno na obranu žalované a žalobkyně měla dostatek prostoru tvrdit a předložit důkazní návrhy k tomuto tvrzení. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru v částce 10 450 Kč, neboť žalovaná částečně plnila (15 000 Kč – 4 550 Kč = 10 450 Kč). Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 10 450 Kč, a to ode dne [datum] do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,25 % ročně. Požadavek na zaplacení částky 12 000 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 591,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 971,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 550 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem 25,77 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení soud zamítl, neboť se jedná o nároky, který mají původ v absolutně neplatné smlouvě. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., negativním výrokem, když procesní úspěch žalované byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalované vznikly náklady řízení.