113 C 159/2023-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet], které měla žalovaná splatit jednorázově dne [datum]. Žalovaná neplnila své smluvní závazky řádně a včas a na předmětnou pohledávku zaplatila pouze částku 1 700 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 634 Kč a částky 1 977,60 Kč zpět. V tomto rozsahu bylo řízení usnesením ze dne 3. 4. 2023, č. j. [číslo jednací], zastaveno. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] ve spojení s obchodními podmínkami bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností [právnická osoba] a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 14 484 Kč tvořenou jistinou a úrokem. Splatnost byla stanovena jednorázově ke dni [datum] Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalované, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady a datum uzavření. Podpisy stran nejsou na smlouvě uvedeny. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Smlouva obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované. 6. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], za leden 2021 se podává, že žalovaná provedla dne [datum] autorizační platbu ve výši 1 Kč. 7. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], vyplývá, že dne [datum] byla provedena platba ve výši 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že majitelkou a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná, a že dne [datum] byla na účet připsána částka 12 000 Kč. 9. Žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývána, a to upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. Důkaz o jejich odeslání žalované však žalobkyně soudu nedoložila. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovanou, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. 11. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalované dne [datum], postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni. 12. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve výši 14 191,10 Kč výzvou ze dne [datum]. Důkaz o jejím odeslání žalované však žalobkyně soudu nedoložila. 13. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalované dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 14 158,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v částce 274,71 Kč ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1842 a násl. o. z. smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem. Úvěr byl žalované poskytnut na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 1 700 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. 15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením. § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupkyně původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru. Žalovaná na částku 12 000 Kč uhradila částku 1 700 Kč, tudíž je povinna vrátit žalobkyni částku 10 300 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] s termínem splnění do [datum], takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu [datum], kdy žalovaná nebyla v prodlení s úhradou dlužné částky. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaná je k jejich náhradě povinna žalobkyni, která byla ve věci neúspěšná pouze v zanedbatelné části (ohledně části zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 2 252 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) v celkové výši 900 Kč, když dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je sazba za jeden úkon právní služby 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 252 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu více žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. 18. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.