113 C 214/2023-36 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 798,89 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž částka ve výši 4 212,99 Kč byla určena ke splacení dřívějšího úvěru žalované u právní předchůdkyně žalobkyně a zbytek ve výši 15 787,01 Kč byl poskytnut na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná měla úvěr splatit formou 12 měsíčních splátek po 2 837,46 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 11 741,48 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 500 Kč zpět, když žalovaná po podání žaloby uhradila žalobkyni částku 1 500 Kč. 4. Soud s ohledem na učiněný dispoziční úkon žalobkyně v podobě částečného zpětvzetí žaloby řízení co do částky 1 500 Kč dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil. 5. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0006806125844729 ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností [právnická osoba], a žalovanou jako dlužníkem, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž částka ve výši 4 212,99 Kč byla určena ke splacení dřívějšího úvěru žalované u věřitele. Žalované byla tedy na bankovní účet č. [bankovní účet] poukázána částka 15 787,01 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 12 měsíčních splátkách po 2 837 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 12 % ročně, RPSN 179,89 % Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, práv a povinností smluvních stran a následků porušení povinností. Smlouva byla podepsána prostřednictvím zaslaného kódu. Uvedené údaje jsou v souladu s informacemi z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet č. [bankovní účet] částku 15 787,01 Kč. 8. Dle výplatních pásek měla žalovaná v březnu 2019 čistý příjem ve výši 15 879 Kč, v dubnu 2019 ve výši 18 565 Kč, v květnu 2019 ve výši 18 401 Kč a březnu 2020 ve výši 17 779 Kč Tyto údaje korespondují s údaji z výpisů z účtu žalované za duben až červen 2019. 9. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] vyplývá, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a že dne [datum] byla na účet poukázána částka 15 787,01 Kč. 10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] ve znění dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovanou, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. 11. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku za postoupené pohledávky. 12. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalované dne [datum], postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni. 13. Výzvou k plnění ze dne [datum], odeslané žalované dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 36 712, 40 s příslušenstvím Kč, a to do [datum]. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1842 a násl. o. z. smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky. Úvěr byl žalované poskytnut na její bankovní účet ve výši 15 787,01 Kč, když částka 4 212,99 Kč byla určena ke splacení dřívějšího úvěru žalované u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 13 241,48 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze výplatní pásky žalované. Dle názoru soudu nebyla prověřena pasivní stránka žalované, zejména to, jaké jsou její pravidelné výdaje (zejména na bydlení, služby). Své výdaje žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neosvědčila žádnými listinami. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. 15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru. Žalovaná na částku 20 000 Kč uhradila 13 241,48 Kč, tudíž je povinna vrátit žalobkyni částku 6 758,52 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni ve II. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] s termínem splnění do [datum], takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu [datum], kdy žalovaná nebyla v prodlení s úhradou dlužné částky. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalované prokazatelně v tomto řízení žádné náklady nevznikly.