115 C 262/2023-71 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 4. 2023 a doplněnou dne 4. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 75 582,24 Kč s úrokem ve výši 9 863,83 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 75 762,24 Kč za dobu od 14. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 631,11 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 582,24 Kč za dobu od 12. 4. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 28. 4. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované převodem na její bankovní účet úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 813 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,42 % ročně. Žalovaná dosud uhradila na poskytnutý úvěr částku 45 808 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 5. 1. 2023. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, kdy vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši 28 479 Kč, dále zjistila, že žalovaná již hradí jiné úvěry celkovou měsíční splátkou ve výši 15 221 Kč, co do výdajů žalované žalobkyně vycházela ze životního minima ve výši 3 550 Kč. Žalovaná dosud neuhradila ničeho na žalobou uplatněnou pohledávku 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 18. 9. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 28. 4. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] bezúčelový úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet tento úvěr 60 měsíčními splátkami ve výši 2 813 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,42 %. 6. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet]. 7. Z opisu výpisy proplácení Smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 29. 4. 2021 na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] částku 90 000 Kč, transakce je označena číslem Smlouvy. 8. Z úvěrové karty vztahující se k žalované bylo zjištěno, že žalovaná uvedla tyto informace týkající se její majetkové situace: je vdaná, bydlí v nájmu, má příjem ve výši 28 479 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalovaná má 4 další úvěry, které splácí měsíční splátkou v celkové výši 13 460 Kč. 9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěr ve výši 90 000 Kč částku 45 808 Kč. 10. Z dopisu ze dne 5. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení úvěru ve výši 83 923,94 Kč. 11. Z podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 6. 1. 2023 poštovní zásilku na adresu žalované. 12. Z dopisu ze dne 30. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě 7 dnů a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. 13. Z podacího archu soud zjistil, že dne 31. 1. 2023 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalované. 14. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. 15. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně zaslala na základě Smlouvy na bankovní účet žalované částku 90 000 Kč, žalovaná na tuto částku uhradila 45 808 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované a dále z úvěrové zprávy. 16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 18. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 20. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 21. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 22. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 23. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám o