115 C 95/2023-102 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2023 a doplněnou dne 17. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 71 706,92 Kč s úrokem ve výši 5 145,16 Kč, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 40 337,92 Kč za dobu od 22. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 036,45 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 337,92 Kč za dobu od 22. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 19. 11. 2021 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru k bankovnímu účtu žalované [číslo] [bankovní účet], na základě které poskytla žalované převodem na její bankovní účet úvěr ve výši 41 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet tento úvěr v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 137 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 13,9 % ročně. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 9. 11. 2022. Žalovaná dosud uhradila pouze 1 624 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů provedených u jednání soudu dne 31. 5. 2023 soud učinil tato skutková zjištění. 4. Z Návrhu na poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o úvěr ve výši 41 000 Kč a ke své majetkové situaci uvedla následující: je svobodná, žije v nájmu, má průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 38 000 Kč a dále podniká s ročním příjmem ve výši 440 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že nemá vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, bydlí sama a její pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 21 000 Kč, tj. 9 000 Kč na bydlení a 12 000 Kč na ostatní výdaje žalované. 5. Z části výpisů z bankovního účtu žalované za období květen až říjen 2021 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činí 36 782,42 Kč, dále bylo zjištěno, že žalované chodí na účet částky od různých osob, lze předpokládat, že se jedná o klienty žalované-podnikatelky, jedná se průměrné částky okolo 10 000 Kč měsíčně. K částce 100 000 Kč, která byla zaslána na bankovní účet žalované dne 2. 6. 2021, žalobkyně ničeho neuvedla, není tedy zřejmé, o jakou platbu se jedná. 6. Z výpisu z lustrace žalované v databázích dlužníků (BRKI, NRKI) bylo zjištěno, že v roce 2021 bylo odmítnuto 9 žádostí žalované o poskytnutí úvěru (u jiných věřitelů) a v roce 2021 byly dvě žádosti žalované o poskytnutí úvěru odvolané. 7. Z výpisu ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná ode dne 17. 5. 2021 podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 1. 2021 (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované převodem na bankovní účet žalované úvěr ve výši 41 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 137 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9 % ročně a splatnost úvěru dne 15. 11. 2022. Součástí Smlouvy jsou Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně zaslala žalované [příjmení] informace o spotřebitelském úvěru. 9. Z výpisu z bankovního účtu žalované bylo zjištěno, že ji žalobkyně dne 22. 11. 2021 poskytla částku 41 000 Kč. 10. Z dopisu ze dne 22. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky úvěru ze Smlouvy. 11. Z dopisu ze dne 21. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky úvěru ze Smlouvy. 12. Z dopisu ze dne 21. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr ze Smlouvy za splatný ke dni 9. 11. 2022. 13. Z doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 22. 9. 2022 poštovní zásilku na adresu žalované. 14. Z historického výpisu úvěru ze Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná dluží na jistině částku 40 337,92 Kč. 15. Z dopisu ze dne 2. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. 16. Z potvrzení o podání bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal dne 2. 1. 2023 poštovní zásilku na adresu žalované. 17. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci. 18. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně zaslala dne 22. 1. 2021 na bankovní účet žalované částku 41 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 137 Kč. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas. Žalobkyně nepředložila, a to ani k výzvě soudu, žádné důkazy na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované, neprokázala pasivní majetkovou stránku žalované v rozhodné době. 19. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 21. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 23. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 24. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 25. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 26. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastnicemi řízení měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto posky