116 C 106/2023-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky 30 944 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 37 889,39 Kč a zákonným úrokem z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 672 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž již ke dni [datum] porušil své závazky ze Smlouvy. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 960 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 30 984 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 30 984 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18 620,19 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 12 363,81 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 37 889,39 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 30 984 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 37 889,39 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 30 984 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, když předmětná pohledávka na ni byla postoupena dne [datum] ze společnosti [právnická osoba] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne [datum] (viz oznámení ze dne [datum]). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 21 000 Kč, za poskytnutí půjčky se zavázal uhradit poplatek ve výši 13 944 Kč, tedy celkem 34 944 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 672 Kč Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami (viz smlouva o půjčce). Dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 70 948,88 Kč nejpozději do [datum], a to v návaznosti na poskytnutou půjčku. Zásilka byla odeslána doporučeně do sféry žalovaného (viz výzva k plnění ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 5. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 6. Předchůdkyně na základě smlouvy o půjčce poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti finanční prostředky ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s částkou 13 944 Kč (souhrnný poplatek za půjčku). Celkem tak měla žalovaná uhradit 34 944 Kč v 52 týdenních splátkách po 672 Kč. Žalovaný uhradil 3 960 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila předchůdkyně neuhrazenou pohledávku za žalovaného na žalobkyni, přičemž jako původní věřitelka oznámila postoupení pohledávky žalovanému přípisem ze dne [datum]. Žalovaný kromě částky 3 960Kč ničeho dalšího neuhradil, a proto ho právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby k úhradě dlužné částky do [datum] předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou odeslal prostřednictvím pošty žalované téhož dne. 7. Soud považuje žalobu za důvodnou jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) uzavřena smlouva o půjčce, na základě které předchůdkyně půjčila žalovanému částku ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s poplatkem ve výši 13 944 Kč, celkem se tak zavázal uhradit předchůdkyni 34 944 Kč. Stanovený souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč představuje 66,4 % celé jistiny půjčky. Poplatek sjednaný v takovéto výši soud považuje za nepřiměřeně vysoký, ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy v rozporu s § 39 obč. zák., a toto ujednání soud posoudil jako absolutně neplatné. Vzhledem ke skutečnosti, že předchůdkyně jako podnikatelka byla založena za účelem dosahování zisku, a jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce, bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, soud dospěl k závěru, že sjednaný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředky, bez tohoto ujednání by předchůdkyně neměla na uzavření smlouvy zájem. S ohledem na shora uvedené, vzhledem k tomu, že ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy a je absolutně neplatné, je tedy neplatná celá smlouva o půjčce. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prokazatelně obdržel finanční prostředky v rozsahu 21 000 Kč, které oproti podpisu převzal v hotovosti, uhradil 3 960 Kč. K úhradě tedy zbývá částka ve výši 17 040 Kč (21 000 – 3 960). Soud proto přiznal tuto částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s plněním dlužné částky dostal do prodlení, soud ho zavázal v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. k povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II. rozsudku). 9. V předmětné věci vy náhrada nákladů řízení při zohlednění kapitalizovaných úroků náležela převážně procesně úspěšnému žalovanému, a to dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovanému však prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.