116 C 25/2023-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 27 419 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 866,15 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 140,38 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 812,01 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 24,57 % ročně z částky 15 812,01 Kč od [datum] do zaplacení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným, došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uvedené smlouvy byl poskytnut žalované úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal uhradit částku 27 919 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 11 834 Kč s úrokovou sazbou 24,57 % ročně, dále poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 16 085 Kč Celkem se tedy zavázal hradit tento úvěr ve splátkách po 892 Kč s poslední splátkou [datum] Poslední připsaná splátka byla dne [datum]. Ke dni [datum] činila jistina dluhu 15 812,01 Kč, dlužný poplatek 11 606,99 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil 30 500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto skutečnosti byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny v části„ ověřené dokumenty“. Mezi tyto dokumenty patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti, nájemní nebo podnájemní smlouva. Žalovaný pak vůči právní předchůdkyni žalobkyně prohlásil, že poskytl úplné pravdivé informace. V případě poskytnutí nepravdivých či zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, by mohl být stíhán pro úvěrový podvod. Žalobkyně na základě získaných informací dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet řádně a včas. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným, byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli tento úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 27 919 Kč představující úrok ve výši 11 834 Kč, zpracování úvěru 16 085 Kč, a to v 65 týdenních splátkách po 892 Kč s poslední splátkou ve výši 831 Kč Celkem činila dlužná částka 27 919 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 30 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaný je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 24,57 % ročně. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], smluvní podmínky). Před uzavřením smlouvy byla s žalobkyní vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, a to dne [datum], kde žalovaný uvedl své osobní iniciále s tím, že bydlí jako nájemník, je starobní důchodce, výše důchodu činí 17 769 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 7 500 Kč. V rámci ověřených dokumentů je uvedená složenka 11, [číslo]. Žalovaný stvrdil, že poskytuje úplné a pravdivé údaje (viz zákaznická karta ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do [datum] (výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel zapůjčil žalovanému 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částky vrátit během 65 týdnů formou sjednaných týdenních splátek po 892 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. K jednání dne [datum] se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzvána k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala, a to bezodkladně. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 30 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 30 500 Kč, tudíž ke vzniku bezdůvodného obohacení nedošlo, když žalovaný uhradil více, než mu bylo poskytnuto, proto soud žalobu jako nedůvodnou, zamítl. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšný byl žalovaný, avšak žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.