116 C 327/2023-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 29 617 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 201,38 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 510,04 Kč a spolu se zákonným a smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 712,66 Kč od [datum] do zaplacení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným, došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty s odkazem na„ Ověřené dokumenty“. Mezi těmito dokumenty, zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti, nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný podpisem zákaznické karty stvrdil, že informace jsou pravdivé. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 19 017 Kč představující kapitalizované úroky ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, dále odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznické účtu 6 486 Kč. Bylo dohodnuto 60týdenních splátek po 684 Kč s poslední splátkou [datum]. Tento den měl žalovaný nejpozději úvěr uhradit. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s datem účinnosti [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 11 400 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo již ničeho hrazeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 29 617 Kč představující jistinu ve výši 16 712,66 Kč a část poplatků ve výši 12 904,34 Kč. Kapitalizované úroky jsou za dobu od [datum] do [datum] z jistiny, stejně tak jako kapitalizované úroky z prodlení, které jsou od [datum] do [datum]. Žalovaný byl o úhradu dluhu vyzván předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována (viz smlouva o postoupení ze dne [datum] včetně přílohy, oznámení o postoupení ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 22 000 Kč, zavázal se uhradit zápůjčku včetně poplatků v celkové výši 41 017 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 684 Kč s poslední splátkou dne [datum] Smlouva je datována a podepsána a její součástí jsou smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, a to dne [datum], kde uvedl své osobní údaje s tím, že pracuje u zaměstnavatele JANKOSTAV jako asfaltér s příjmem 15 890 Kč. Další příjmy domácnosti jsou 12 000 Kč a měsíční výdaje 6 050 Kč. Mezi ověřenými dokumenty je pracovní smlouva na dobu určitou od [datum] do [datum], 2 výpisy z bankovního účtu 6, [číslo] (viz zákaznická karta ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do [datum] ve výši 52 388,24 Kč, zásilka byla odeslána do sféry žalovaného dne [datum] (viz výzva z [datum], podací lístek z [datum]). 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. K majetkovým poměrům žalovaného žalobkyně předložila zákaznickou kartu, nikoli však listiny, které se nacházely mezi ověřenými dokumenty ani jakékoli jiné další důkazy, které by prokazovaly a ověřovaly výši příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila a svou neúčastí se zbavila možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvána k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že úvěruschopnost před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána. V tomto dohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní. Předmětná smlouva je neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 22 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 11 400 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 10 600 Kč, neboť žalovaný částku 11 400 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částky 10 600 Kč) byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od [datum], a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní výzvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.