116 C 386/2022-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“) smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě postupitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve splátkách ve výši 2 067 Kč měsíčně při úrokové sazbě 18,90 % p.a. Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy, a tak postupitel využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil. Pohledávka se tak stala splatnou k datu [datum]. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené smlouvy, tak tvoří dlužná jistina 107 683,40 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % z částky 107 683,40 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle § 142a z.č. 99/1963 Sb.. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se nedostavil. 3. U jednání soudu dne [datum] bylo žalobkyni poskytnuto poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve vztahu k prokázání aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu, k prokázání zesplatnění úvěru a k poskytnutí úvěru žalovanému, dále ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti na straně žalovaného před uzavřením smlouvy a pro případ jiného právního posouzení doplnění tvrzení, jakou částku žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil a na co byly tyto úhrady započteny. Žalobkyni byla poskytnuta lhůta 15 dnů k doplnění těchto tvrzení a navržení důkazů dle výzvy soudu. K výzvě soudu podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení. Posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno řádně. Žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť, klient na žádosti uvedl příjem 20 854 Kč. Pracovník banky příjem zkontroloval na základě doložených výpisů klientova účtu z jiné banky. V bance se nachází již pouze dva z dodaných tří výpisů. Průměrná částka z těchto dvou výpisů činí 18 931 Kč. [příjmení] si dále ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že klient není v insolvenci, z informací CBCB si ověřila dřívější splátkovou morálku, která byla řádná, klient ve své žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč, přičemž banka podle svého interního ekonomického modelu na výdaje zohlednila částku 6 251 Kč. Ukazatel splátkového zatížení činil 9,91 % po poskytnutí úvěru. Klient na žádosti uvedl, že nemá další splátky. Splátka nového úvěru činila 2 067 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmu klienta zbylo 16 864 Kč na pokrytí životních nákladů. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil částku 14 538,91 Kč na řádných splátkách jistiny a úroků, dále částku 70,56 Kč na úroku z prodlení, částku 5 310 Kč na poplatcích. Žalovaná částka 107 683,40 Kč se skládá pouze z jistiny úvěru, kdy k dlužné částce byly připisovány úroky v souladu se smlouvou. 4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 5. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] se splatností úvěru nejpozději do [datum], přičemž výše měsíční splátky činí 2 067 Kč, úroková sazba 18,90 % ročně a při řádném splácení a odpuštění splátek činí zvýhodněná úroková sazba 17,40 % ročně. RPSN pak činí 21,37 % ročně. Žalovaný je ve smlouvě identifikován osobními údaji, včetně telefonního čísla, bližší informace o majetkových poměrech ve smlouvě uvedeny nejsou, přičemž smlouva je podepsána zúčastněnými stranami a totožnost je ověřena z občanského průkazu (viz smlouva o úvěru). Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 100 000 Kč dne [datum] (viz stav úvěru v minulosti a sestava ZUV_235). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto byl o úhradu dluhu právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán (viz poslední výzva ze dne [datum] a ze dne [datum]). Vzhledem k porušování podmínek smlouvy banka přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne [datum], který byl na adresu žalované odeslán dne [datum]. [příjmení] oznámila žalovanému, že dne [datum] se stává celý dluh splatným a dlužná částka činí 110 162 Kč (viz rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána téhož dne, přičemž žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 28 854 Kč a jeho příjem byl pracovníkem banky zkontrolován na základě předložených výpisů klienta. Průměrná částka z dvou výpisů činí 18 931 Kč. Dále banka provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, v CBCB, v záznamech AML a záznamech o exekučním řízení, a to bez negativních poznatků, žalovaný v žádosti uvedl výdaje 0, přičemž banka vycházela ze svého ekonomického modelu a výdaje stanovila na částku 6 251 Kč. Splátkové zatížení žalovaného činilo 2 067 Kč. Dne [datum] obdržel žalovaný mzdu od [právnická osoba], a.s., ve výši 19 191 Kč a dne [datum] mzdu ve výši 18 672 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] a výpisy z účtů č. [bankovní účet] za měsíc listopad 2019 a leden 2020). Dopisem ze dne [datum] [ulice] spořitelna oznámila žalovanému na adresu [adresa žalovaného], že svou pohledávku s účinností ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Celková dlužná částka činí 122 194,54 Kč, dne [datum] odeslala společnost žalobkyně žalovanému na adresu [adresa žalovaného], doporučený dopis pod RR2570249922F (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z. a na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb. tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně v řízení ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy na straně právní předchůdkyně došlo pouze k ověření příjmu žalovaného tak, jak je uvedeno shora, přičemž se právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezabývala výdaji žalovaného, zejména pak těmi, které souvisí s bydlením a vycházela ze svého ekonomického modelu, kdy tyto výdaje představovaly částku 6 251 Kč. Vzhledem k shora uvedenému soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., a nárok by soud mohl případně přiznat z titulu bezdůvodného obohacení. Nárok žalobou uplatněný však nevznikl žalobkyni, protože tato nebyla v řízení nadána aktivní věcnou legitimací, neboť neprokázala, že je nositelkou tvrzeného hmotného práva, o nějž v řízení šlo. Bylo na žalobkyni, aby svou aktivní věcnou legitimaci v řízení dle § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, včetně seznamu postupovaných pohledávek či předložením dokladů o vyrozumění žalovaného postupitelem o postoupení pohledávky, přičemž je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi. Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné. Žalobkyně svou legitimaci odvozovala z postupní smlouvy uzavřené dne [datum], avšak předmětnou smlouvu o postoupení pohledávek soudu nepředložila. Žalobkyně v řízení předložila pouze oznámení o postoupení pohledávek učiněné právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] a k tomuto před