130 C 410/2022-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 29 455,38 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 25. 3. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 21 000 Kč, který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 230 Kč od 18. 4. 2022 za úrok ve výši efektivní úrokové sazby 64,62 % ročně. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a prostřednictvím databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla také ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI. Žalovaný neuhradil ani jednu splátku. Žalobkyně proto ke dni 22. 6. 2022 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny po zesplatnění ve výši 24 376,03 Kč, smluvních pokut za prodlení se třemi splátkami ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 3 681,38 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výpisů z registru [příjmení] a NRKI a výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2022 soud zjistil, že žalovaný nebyl ke dni 22. 3. 2022 evidován v databázi [příjmení], v Nebankovním registru klientských informací měl žalovaný přiděleno skóre 402, kdy dle legendy se jedná o kategorii klienta s menším rizikem. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že počáteční i konečný zůstatek na účtu žalovaného byl záporný. Na účet byla 15. 2. 2022 připsána mzda od The Candy [příjmení] [příjmení] ve výši 21 261 Kč. Žalovaný po celý měsíc čerpal kontokorentní úvěr. Z účtu odešla splátka úvěru Peníze na klik a úvěru u [právnická osoba], naopak na účet přišlo 55 Kč od [právnická osoba] 4. Z kopie občanského průkazu, informací pro klienta, předsmluvního formuláře, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 25. 3. 2022, umístění dokumentů do klientské zóny, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem a dále z karty klienta a dokladu o vyplacení soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 3. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr s úrokem ve výši 64,62 % ve 48 měsíčních splátkách po 1 230 Kč. První splátka byla splatná 18. 4. 2022, poslední splátka pak 18. 3. 2026. [příjmení] ve výši 21 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne 25. 3. 2022. 5. Z výzev ze dne 19. 5. 2022 a 20. 6. 2022 a z oznámení ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 1., 2. a 3. splátky, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Doklady o odeslání těchto listin nebyly předloženy. 6. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byla dne 2. 11. 2022 odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy [číslo] v souhrnné výši 25 774 Kč do 15 dnů od data odeslání. 7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 21 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 64,62 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši po 1 230 Kč počínaje 18. 4. 2022 a konče 18. 3. 2026. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným dostatečným způsobem nezkoumala jeho schopnost úvěr splácet, resp. toto své tvrzení předloženými důkazy ani po poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala. K důkazu předložila pouze výpis z registru [příjmení] a NRKI, z nichž sice nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti, dále však předložila pouze výpis z účtu žalovaného za měsíc únor 2022, z něhož je prokázáno, že žalovaný měl na počátku i konci měsíce záporný zůstatek na účtu, po celou dobu čerpal z kontokorentního úvěru a měl jiné závazky vůči dalším úvěrovým společnostem. Z výpisu sice bylo zjištěno, že mu byla v únoru vyplacena mzda ve výši cca 21 000 Kč, nebyly však předloženy žádné důkazy prokazující, že měl tuto mzdu zajištěnu i v dalších měsících. Stejně tak nebyly předloženy důkazy svědčící, že by se žalobkyně zabývala výdajovou stránkou majetkových poměrů žalovaného a jeho osobními poměry. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona. Na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému 21 000 Kč, žalovaný nevrátil žalobkyni ničeho. Žalobkyně má proto v souladu s posledně citovaným zákonným ustanovením právo na vrácení částky ve výši 21 000 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný na základě předžalobní výzvy odeslané dne 2. 11. 2022, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy do 15 dnů od odeslání výzvy. Soud tak považuje dluh za splatný 17. 11. 2022. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni náleží od 18. 11. 2022 z částky 21 000 Kč úrok z prodlení, který byl přiznán ve výši 11,75 % ročně, jak žalobkyně požadovala a soud byl jejím požadavkem vázán dle ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil, aby žalobkyni, která byla v řízení úspěšná z 64 %, zaplatil poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 28 %. Při posouzení procesního úspěchu a neúspěchu přitom soud přihlédl nejen k žalované pohledávce, ale i k příslušenství kapitalizovanému žalobkyní a dále soudem ke dni vyhlášení rozsudku. Vycházel přitom z toho, že předmětem žaloby byla pohledávka v celkové výši 33 520,34 Kč, zatímco přiznána byla částka v celkové výši 21 513,70 Kč Náklady řízení žalobkyně činily 3 200 Kč na advokátní odměně zástupce žalobkyně za 4 úkony právní služby (3 úkony po 300 Kč, 1 úkon za 2 300 Kč), 600 Kč na náhradě hotových výdajů (3 x 100 Kč, 1 x 300 Kč), náhrady za promeškaný čas v trvání svou započatých půlhodin cestou z [obec] do [obec] a zpět ve výši 200 Kč, cestovného osobním automobilem o průměrné spotřebě 4,1 l nafty za 37 ujetých kilometrů ve výši 259,30 Kč, náhrady DPH ve výši 894,45 Kč a náhrady soudního poplatku ve výši 1 473 Kč, celkem tedy 6 626,75 Kč. Poměrná část v rozsahu 28 % tak činí 1 855 Kč. Výši odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas soud vypočetl dle advokátního tarifu, cestovné dle vyhlášky o cestovních náhradách.