116 C 389/2023-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky 13 321 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 44 000 Kč, smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, přičemž na tomto se strany dohodly. Uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním jednáním, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného. Úroky úvěru měly být žalovaným původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách po 1 903 Kč. Vždy k patnáctému dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou [datum]. I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná [datum], případně další splátky úvěru. Ke dni sepisu žaloby je žalovaných prodlení s úhradou sedmi neuhrazených splátek po 1 903 Kč. Pohledávka ve výši 13 321 Kč byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením ze dne [datum]. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žádný z účastníků se k jednání nedostavil, žalobkyně se omluvila. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (viz rámcová smlouva ze dne [datum], viz seznam postoupených pohledávek, předávací protokol [číslo] ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (viz oznámení o postoupení ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným, byla elektronicky prostřednictvím klientské zóny dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 44 000 Kč. Z této částky bylo 14 336 Kč vyplaceno na účet spotřebitele č. [bankovní účet] a částka ve výši 20 864 Kč byla vyplacena za účelem úhrady předchozího závazku ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka 8 800 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované ve smlouvě. Úvěr byl uzavřen na dobu určitou v délce 72 měsíců se splatností [datum]. Roční úroková sazba činí 23,85 % p.a. a RPSN činí 39,99 %. Výše jednotlivé splátky činí 1 154 Kč, dále je součástí splátky úhrada za službu„ Podpora“ ve výši 749 Kč a je splatná k 15. dni každého kalendářního měsíce. Upomínky jsou zpoplatněny částkou 500 a 750 Kč Smlouva je uzavřena pomocí unikátního sms-kódu [číslo] verifikační platbou ve výši 1 Kč (viz smlouva o poskytnutí úvěru ze dne [datum] a potvrzení o okamžité příchozí platbě ve výši 1 Kč). Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty předsmluvní informace dne [datum] obsahující parametry následně uzavřené smlouvy o úvěru, včetně tabulky umoření a podepsány sms-kódem [číslo] zaslaným z tel. čísla [tel. číslo] (viz předsmluvní informace). [příjmení] 20 864 Kč a 14 336 Kč byla vyplacena dne [datum] převodem, a to v prvém případě na protiúčet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a druhá platba na účet č. [bankovní účet] pod VS [číslo] (viz detail pohybu – platba převodem uvnitř banky a detail pohybu – bezhotovostní platba). Přílohou [číslo] smlouvy o úvěru je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, který je svobodný, bez vyživovacích povinností, jeho nejvyšší vzdělání nebylo zjištěno, jeho zaměstnavatelem je společnost [právnická osoba] Náklady na bydlení činí 3 000 Kč, finanční závazky pravidelné 1 264 Kč, mzda 28 963 Kč. Jako podklad pro analýzu činí výpisy z účtu, které nejsou součástí posouzení. Současně se smlouvou byla zřízena doplňková služba„ Podpora“ (viz smlouva o zřízení doplňkové služby„ Podpora“ včetně žádosti). 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 44 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 72 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek ve výši 1 903 Kč, z toho činí výše splátky úvěru 1 154 Kč a splátka úroku 875 Kč u první splátky. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu bylo předloženo posouzení úvěruschopnosti žalovaného, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., s tím, aby dotvrdila zejména výdaje žalovaného a navrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení i břemeno důkazní, když náležitě netvrdila zejména výdaje žalovaného, zejména ve spojení s náklady na bydlení a pokud tvrdila příjmy žalovaného, jejich výši neprokázala. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku 35 200 Kč. Žalobkyně však v řízení netvrdila, jaká částka celková byla žalovaným za dobu trvání smluvního vztahu uhrazena a na co byla konkrétně započtena a jak žalobkyně dospěla k výpočtu žalované částky ve výši 13 321 Kč. Nárok žalobkyně by bylo možno přiznat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z., ovšem za předpokladu, že by soudu bylo známo, jaká celková částka byla žalovaným uhrazena. Pokud by se žalobkyně k jednání dostavila, byla by v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzvána k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu ke splácení úvěru a následnému navržení důkazů. S ohledem na skutečnost, že soudu není známo, kolik bylo žalovaným uhrazeno, nelze přiznat nárok ani z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.