116 C 404/2023-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky 39 407,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 207,04 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 238,85 Kč od [datum] do zaplacení. Mezi společností [právnická osoba], a žalovaným, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se za dobu poskytnutí úvěru zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 2 214 Kč. Dále se zavázal hradit paušální ceny za plnění služby související s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 11 270 Kč. Úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení uvěrového případu ve výši 2 132 Kč a úhradu za umožnění splatit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště částku 4 140 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 42 756 Kč se zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po 3 054 Kč Poslední splátka byla do [datum] Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum] ve výši 3 200 Kč. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Za období od postoupení pohledávky do sepisu žaloby nebylo uhrazeno ničeho. O úhradu žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou, která byla odeslána do jeho sféry dne [datum]. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil částku 15 800 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému soudem se nedostavil. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: 4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní, ze dne [datum], že došlo k postoupení souboru pohledávek specifikovaných v příloze na žalobkyni. Součástí smlouvy je i příloha postoupených pohledávek, kdy jednou z těchto pohledávek je pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se tento úvěr zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 2 214 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 11 270 Kč a s náklady na vyhotovení úvěrového případu ve výši 2 132 Kč, za inkaso plateb v hotovosti 4 140 Kč. Celková dlužná částka činila 42 756 Kč, z toho celkové náklady spotřebitelského úvěru 19 756 Kč, úroková sazba platná na den 5,27 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 14 měsíců se splátkami po 3 054 Kč Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami, její přílohu tvoří předpis splátek obsahující celkový počet splátek. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami (viz smlouva o úvěru). Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil dne [datum] částku 3 100 Kč, stejnou částku pak [datum] a částku 3 200 Kč dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (viz transakční historie smlouvy o úvěru). Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Zásilka byla zaslána žalovanému doporučeně následujícího dne (viz předžalobní výzva ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 23 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit během 14měsíčních splátek ve výši 3 054 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Z důkazů navržených žalobkyní soud nemá za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyni bylo u jednání soudu poskytnuto poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., s tím, aby doplnila a následně prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost. K výzvě soudu však žalobkyně nedoplnila ničeho. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když netvrdila, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného a uvedené není patrno z předložených listin. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 23 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 15 800 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 7 200 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne [datum], a to v návaznosti na lhůtu stanovenou v předžalobní upomínce. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.