130 C 381/2023-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 737 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy vyplatila původní věřitelka žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 737 Kč do [datum]. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne [datum] v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud k důkazu přečetl listiny předložené žalobkyní. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. B0008590910171513-A soud zjistil, že obsahuje ujednání o úvěru ve výši 10 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil po slevě 3 337 Kč a před slevou 8 737 Kč Smlouva byla datována dne [datum] a ze strany žalovaného podepsána SMS kódem [číslo]. Zčásti bylo účelem úvěru splacení refinancovaného úvěru ze smlouvy téhož čísla ze dne [datum]. Ve smlouvě bylo uvedeno, že se jedná o částku ve výši„ 3 337 Kč (po slevě) / 8 737 Kč (před slevou)“. 5. Z výpisu z účtu původní věřitelky vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že původní věřitelka odeslala dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč označenou jako zápůjčka B0008590910171513. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dne [datum] se seznamem postupovaných pohledávek soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena (podepsána oběma smluvními stranami) dne [datum] mezi původní věřitelkou [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a jejím předmětem bylo mimo jiné postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. B0008590910171513 ve výši 28 121,21 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu původní věřitelky [právnická osoba] postoupená na žalobkyni ve výši 28 121,21 Kč. 8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] ze smlouvy č. B0008590910171513 uzavřené s žalovaným dne [datum]. Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému na jeho účet dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč. Dne [datum] byl mezi smluvními stranami uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru označený číslem B0008590910171513-A. Dodatek byl uzavřen zčásti za účelem refinancování původního úvěru, a to co do částky odpovídající svým zněním a výší poplatku za poskytnutí úvěru („ 3 337 Kč (po slevě) / 8 737 Kč (před slevou)“). Úvěr ve výši 10 000 Kč se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 737 Kč, který mohl být zlevněn na 3 337 Kč, do [datum]. Po právní stránce posoudil soud tuto smlouvu dle jejího obsahu jako smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto smlouvu současně posoudil v intencích ust. § 86 a ust. § 87 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku vrátit, k tomuto tvrzení však nepředložila žádné důkazy. Protože k jednání soudu se žalobkyně nedostavila, nemohla být o těchto nedostatcích soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy ze dne [datum] původní věřitelka vyplatila žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil. Žalovaný je proto povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona tuto částku vrátit žalobkyni. Splatnost pohledávky nastala dne [datum] na základě oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů. Oznámení bylo prokazatelně odesláno dne [datum] a při předpokladu, že žalovanému bylo doručeno do třech pracovních dnů, doručeno nejpozději dne [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení z částky 10 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od [datum] do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posouzení procesní úspěšnosti soud přihlédl rovněž k příslušenství vypočtenému ke dni vyhlášení rozsudku.