130 C 413/2023-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 527 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 787 Kč v 39 týdenních splátkách nejpozději [datum]. Žalovaná částka se skládala z půjčky ve výši 13 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 6 527 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka byla postoupena nejprve smlouvou ze dne [datum] na [anonymizováno] S. à. r. l. a následně smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci jednal dne [datum] v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, když žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení EU [číslo] neboť jak Česká republika, v níž má žalovaný bydliště, tak Maltská republika, v níž sídlí žalobkyně, jsou členy Evropské unie. V souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pak postupoval soud v řízení podle českých právních předpisů. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval v souladu s ust. § 87 odst. 1 téhož zákona české právo, když smlouva, z níž nárok uplatněný žalobou vyplývá, byla uzavřena dle českého práva. 4. Soud k důkazu přečetl Smlouvu o půjčce ze dne [datum], smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] S. à. r. l. s přílohou a oznámením o postoupení pohledávky, smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [anonymizováno] S. à. r. l. a žalobkyní a oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu a doklady o odeslání. 5. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] na [právnická osoba] S. à. r. l. pohledávku za žalovaným ve výši 19 527 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] [právnická osoba] S. à. r. l. postoupila smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Uvedená smlouva o půjčce byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému půjčku ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Půjčku se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 787 Kč ve 39 týdenních splátkách po 533 Kč. První splátka byla splatná do 7 dnů od uzavření smlouvy, tj. [datum]. Při 39 týdenních splátkách tak měla být celá půjčka splacena [datum]. V článku 5 smluvních podmínek bylo sjednáno, že jakékoli zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplné úhradě na jistinu půjčky. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu ve výši 19 527 Kč předžalobní výzvou odeslanou dne [datum]. 6. Soud má za prokázáno, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, na jejímž základě původní věřitelka předala žalovanému půjčku ve výši 13 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s úrokem stanoveným v pevné částce 7 787 Kč označeným jako souhrnný poplatek vrátit ve sjednaných 39 týdenních splátkách splatných od [datum]. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 postoupena nejprve na [právnická osoba] S. à. r. l. a následně na žalobkyni. V době postoupení pohledávky na žalobkyni činil dluh ze smlouvy o půjčce 13 000 Kč na jistině a 6 527 Kč na úroku. Protože žalovaný existenci dluhu a jeho výši nijak nerozporoval, vyhodnotil soud žalobu v tomto směru jako důvodnou. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši až za dobu po postoupení pohledávky. Protože žalovaný se dostal do prodlení nejpozději v květnu 2007, posoudil soud nárok na úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 a dospěl k závěru, že i v tomto směru je žaloba důvodná. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč a s tím související náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b advokátního tarifu, z toho vypočtené náhrady 21 % DPH ve výši 252 Kč a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.