11 C 172/2020-70 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal se žalobce na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, dále požadoval náhradu nákladů řízení. 2. Elektronický platební rozkaz byl ve věci vydán Okresním soudem v Kroměříži dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], který byl zrušen usnesením ze dne [datum] podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.), protože se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k návrhu (žalobě) přes písemnou výzvu soudu nevyjádřil. 4. Žalovanému bylo doručováno na adresu [adresa žalovaného] (okres [okres]), což je adresa trvalého pobytu vedená v centrální evidenci obyvatel od [datum]. Jde o adresu úřadu. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. tuto adresu z následujících důvodů. Žalovaný nemá datovou schránku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neuvedl tak adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř. Dále žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o. s. ř. adresu evidovanou v informačním systému základních registrů, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby si pojistil adresu pro doručování, kde mu bude zásilka bezpečně doručena. Na uvedenou adresu byly soudem žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva podle § 115a o.s.ř. žalovanému doručeny fikcí doručení dne [datum]. 5. Usnesením pod č.j. 11 C 172/2020-64 dne 24.9.2020 soud vyzval žalobce i žalovaného, aby v 10ti denní lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den [datum]. 7. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem, a dále výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce a potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného. 8. Skutkový stav byl zjištěn takto: Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni [datum], s předmětem podnikání mj. provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy ([anonymizováno] a [jméno]) a provozování drážní dopravy v hlavním městě [obec]. Žalovaný je osobou fyzickou. 9. Žalovaný cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobcem, [anonymizována dvě slova] – tramvají dne [datum]. Při přepravní kontrole žalobcem v čase [údaj o čase] hodin v místě kontroly [ulice] se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl kontrolován osobou pověřenou žalobcem a na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] totožnost žalovaného byla ověřena z dokladu totožnosti. V zápise je uvedena adresa [adresa žalovaného]. Zápis žalovaný převzal a podepsal. 10. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, nebyla zaplacena ani v doplatkové pokladně žalobce nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, kdy žalobce poskytuje možnost uhradit přirážku ve snížené výši ([částka]). Součástí zápisu o provedené přepravní kontrole jsou Informace pro cestující, kde jsou uvedeny informace o zaplacení jízdného a přirážky následně po provedené přepravní kontrole. 11. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jak tedy vyplývá z citovaného ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády. 12. Právní posouzení věci: Mezi provozovatelem městské hromadné dopravy – žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z. a zvláštních právních předpisů, na straně žalovaného však došlo k porušení smluvních povinností, neboť cestoval bez platné jízdenky. Žalovaný proti nároku žalobce nevznesl žádné námitky. Soud vzal za prokázané tvrzení žalobce, že dluh na jízdném a přirážce není doposud uhrazen. Žalobce má nárok na zaplacení jízdného [částka] a přirážky k jízdnému ve výši l [částka], a to na základě § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění, v případě použití linky metra či tramvajové linky, v daném případě žalovaný cestoval tramvají, vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud vzal za prokázané, že žalovaný žalobci doposud dluží žalovanou částku, neuhradil tuto ani po předžalobní upomínce ze dne [datum] zaslanou na adresu [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec]. Tato byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. S úhradou se žalovaný ocitl v prodlení. Za toto prodlení nese odpovědnost. Proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1970 o. z. od prvního dne prodlení, když datum splatnosti byl v den provedené přepravní kontroly. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a činí 10 %. Žalobce má nárok na zaplacení úroku z prodlení až do zaplacení dluhu. 13. Žalobci byly přiznány náklady řízení podle § l42 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce, která byla dána k přepravě téhož dne. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení. 14. Na náhradě nákladů právního zastoupení přiznal soud odměnu podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (3 x [částka]), 3 x [částka] režijní paušál podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, a to za 3 úkony právní služby, a dále náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], tj. 21 % z částky [částka], která patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013 s tím, že osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Soud dospěl k závěru, že přiznané náklady řízení podle shora citovaného ustanovení jsou přiměřené uplatněnému nároku žalobce a vylíčení potřebných rozhodujících skutečností. Úkony právní služby jsou příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění. 15. Lhůta ke splnění povinnosti je dána § 160 odst. l část věty po středník o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro stanovení jiné lhůty k plnění. 16. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. Podle § 157 odstavec 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.