6 C 235/2020-48 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne [datum] domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ Via SMS“), byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), která vymezovala podmínky, dle kterých mohla žalovaná požádat Via SMS o poskytnutí úvěru a Via SMS tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Finanční prostředky ve výši [částka] byly žalované poskytnuty na jí uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne [datum], a to na základě předchozí SMS žádosti žalované učiněné v souladu s čl. 5 odst. 5.6. rámcové smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky byla žalovaná v souladu s čl. 10 smlouvy povinna vrátit bezhotovostně v jediné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] dle čl. 8 smlouvy. Žalovaná se tak zavázala Via SMS vrátit částku ve výši [částka] se splatností do [datum]. Při uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru je současně klientovi vystaven i dokument označený jako„ Faktura“, který obsahuje rekapitulaci závazku, platební údaje potřebné pro splacení úvěru a datum splatnosti – v této faktuře je poplatek za poskytnutí úvěru označen jako„ úroky z úvěru. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, protože do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Vzhledem k porušení povinností tak žalované vznikla i povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu v souladu s článkem 12 odrážka [číslo] smlouvy a rovněž zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na poskytnutou jistinu uhradila částku ve výši [částka]. Ode dne [datum] se tak žalovaná ocitnula v prodlení s úhradou částky ve výši [částka], kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru ve výši [částka] a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], z nesplaceného poplatku za poskytnuté úvěru ve výši [částka] a z postoupené smluvní pokuty ve výši [částka] (ke smluvní pokutě dále), a dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z postoupené jistiny ve výši [částka]. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušil povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí v souladu s čl. 12 odrážka [číslo] smlouvy povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to ve výši [částka]. Po revizním přepočtu zůstatkové výše smluvní pokuty žalobkyně doplňuje, že tato byla napočítána se sazbou 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], a to za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Protože se žalovaná k uvedenému usnesení soudu nevyjádřila, soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. 4. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výpisem z účtu žalované, fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávky včetně příloh, jednotlivou smlouvou u úvěru [číslo] rámcovou smlouvou [číslo] formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a zjistil, že skutečnosti uvedené žalobkyní jsou pravdivé. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 15. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. <b>16. Právní hodnocení věci:</b> 17. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky. Soud dovozuje, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku k platnému uzavření úvěrové smlouvy, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaná úvěr čerpala a zavázala se čerpaný úvěr splatit do [datum]. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru výši žalobního nároku a po propočtu dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. 18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované (pohledávky žalobkyně) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na