7 C 206/2020-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka]. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o úvěru [číslo] dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka na žalobkyni, byla dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené se [právnická osoba] [IČO] (původním věřitelem) postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem. tj. v celkové částce [částka]. Žalovaná však řádně smluvní podmínky nedodržela. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši ve výši [částka], dlužným úrokem ve výši [částka], dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a dlužným inkasním poplatkem ve výši [částka]. Celkově je tak žalovaná částka ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o.s.ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o.s.ř.. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Pode ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Žalobkyně uzavřela dne [datum] ([číslo listu]) s původním věřitelem, [právnická osoba] [IČO], smlouvu o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 9. Soud má dále za prokázané, že žalovaná uzavřela dne [datum] s původním věřitelem Smlouvu o úvěru [číslo] ([číslo listu]) dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které původní věřitel se zavázal poskytnout žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] (9,62 % z jistiny), poplatkem za vyhodnocení úvěru [částka] (7,1 % z jistiny), poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] (40 % z jistiny) a inkasním poplatkem za platbu v hotovosti ve výši [částka] (25 % z jistiny). Tyto náklady na úvěr byly v celkové částce [částka] (81,72 %). Celková částka k vrácení činila [částka]. 10. Žalovaná se zavázala dlužnou částku v celkové výši [částka] uhradit ve [anonymizováno] splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne [datum], což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. 11. Žalovaná však svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Na dluh tedy celkem zaplatila [částka]. Žalovaná částka dle tvrzení žalobkyně má být tvořena dlužnou jistinou ve výši ve výši [částka], dlužným úrokem ve výši [částka], dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a dlužným inkasním poplatkem ve výši [částka]. Vzhledem ke shora uvedenému tedy žalovaná na dluh plnila částkou ve výši odpovídající rozdílu částky [částka] (dle smlouvy) mínus [částka] (žalobou uplatněná částka), rovná se [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na dluh plnila vyšší částkou, než uvádí žalobkyně a než vyplývá ze skutkových tvrzení žalobkyně. 12. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru pouze v části zapůjčení jistiny ve výši [částka], když tato částka byla žalované poskytnuta. Dále v části pevně sjednaného úroku ve výši [částka] odpovídající 9,62 % z jistiny a poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] odpovídající výši 7,1 % z jistiny. Žalovaná byla tak povinna vrátit žalobkyni částku [částka] + [částka] + [částka] = [částka]. V části sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] odpovídající 40 % z jistiny a poplatku za hotovostní inkaso ve výši [částka] odpovídající 25 % z jistiny, soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou z důvodu, které soud uvádí níže. Celkové náklady na úvěr tak by činily 81,72% z jistiny. 13. Pokud se však týká poplatku za poskytnutí úvěru, soud shledává tento poplatek za duplicitní k poplatku za vyhodnocení úvěru, pouze je jinak nazván. Pokud byl sjednán poplatek za vyhodnocení úvěru, soud má za to, že v tomto poplatku by měla být zohledněna i skutečnost, smlouva o úvěru byla uzavřena. Pokud se týká poplatku za hotovostní inkaso splátek, v této části shledal soud také smlouvu za absolutně neplatnou z následujícího důvodu: Sjednání dalšího poplatku za hotovostní inkaso splátek soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaná si půjčila finanční hotovost ve výši [částka] a byla povinna vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, a to částkou ve výši [částka] = 9,62 % ročně z jistiny, dále poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] 7,1 % ročně z jistiny. K tomu další dva poplatky za poskytnutí úvěru ve výši [částka] = 40 % z jistiny a poplatku za hotovostní inkaso ve výši [částka] = 25 % z jistiny. V součtu tedy celkové náklady na úvěr byly ve výši 81,72 % z jistiny. Půjčky z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tedy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku (půjčku) bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. 14. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem tedy žalovaná byla povinna dle názoru soudu žalobkyni vrátit pouze částku ve výši [částka] skládající se z jistiny, pevně sjednaného úroku [částka] a poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], což činí [částka]. Nikoliv tedy částku ve výši [částka]. Ve zbývající části je smlouva neplatná, jak uvedeno shora. Pokud tedy předmětem žaloby byla částka [částka], pak soud vyhověl v části [částka] ([částka] minus [částka] platby žalované) výrok ad I. tohoto rozhodnutí se zákon