16 C 165/2021-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 020,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 020,52 Kč od 9. 10. 2015 do zaplacení ve výši 8,05 % a náhradu nákladů řízení ve výši 8 495,60 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému dne 8. 9. 2015 bezhotovostně částku 13 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do 8. 10. 2015. Žalobkyně krom poskytnuté jistiny požaduje též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 020,52 Kč. Úvěr byl vyřizován prostřednictvím internetové stránky [webová adresa]. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas, kdy dle tvrzení žalobkyně nebylo uhrazeno ničeho, byla jí dne 2. 2. 2021 zaslána upomínka s výzvou k plnění. 3. Pohledávku za žalovanou nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní. 4. Okresní soud v Kroměříži dne 3. 6. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 120302/2021-5, který byl usnesením ze dne 19. 7. 2021 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 20. 8. 2021, č.j. 16 C 165/2021-29 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. 6. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. Společnost [anonymizována dvě slova], [IČO], uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa] s žalovanou dne 8. 9. 2015 v 10: 02:51 hodin smlouvu o zápůjčce (č.l. 12), na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit celkovou částku 17 020,52 Kč, sestávající z jistiny a poplatku za zápůjčku ve výši 4 020,52 Kč, která měla být splacena dne 8. 10. 2015, tedy za 30 dnů. Měsíční procentní sazba zápůjčky činila 2 % a RPSN činilo [číslo]. Součástí ujednání byly i všeobecné obchodní podmínky (č.l. 13-17) a rozhodčí smlouva (č.l. 18-21). [příjmení] byla po verifikaci vyplacena dne 8. 9. 2015 na bankovní účet žalované (č.l. 22). 9. Smlouvou o postoupení pohledávky (č.l. 23) byla pohledávka za žalovanou postoupena společností [právnická osoba] na žalobce. Toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, kdy žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě před podáním žaloby (č.l. 24-25). 10. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Nedoložila, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. [příjmení], NRKI apod.), ani nedoložila řádné zjišťování dalších závazků žalované (například exekuční řízení či vymáhání, atp.), a to ani přes výzvu soudu ze dne 20. 8. 2021. 11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 12. Původní věřitelka společnost [anonymizována dvě slova], [IČO], poskytla dne 8. 9. 2015 žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč, která měla být spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 4 020,52 Kč uhrazena za 30 dnů, tedy dne 8. 10. 2015. Měsíční procentní sazba zápůjčky činila 2 % a RPSN činilo [číslo]. [příjmení] byla po verifikaci vyplacena dne 8. 9. 2015 na bankovní účet žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaného postoupena společností [právnická osoba] na žalobce. Toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, kdy žalovaný byla zároveň vyzvána k úhradě před podáním žaloby. 13. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. 14. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> 19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 20. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry, respektive tyto chybně vyhodnotila. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 9 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, platného ke dni uzavření smlouvy, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve sm