16 C 167/2021-53 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 171,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 707,93 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 123,75 Kč, zákonným úrokem z částky 10 598,63 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 10 598,63 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a uhradit náklady řízení výši 2 252 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], dne 29. 6. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 11 441 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 325 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, a to nejpozději do 23. 8. 2019. 3. Poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 26. 4. 2019, od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 5 234 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek pak nebylo uhrazeno ničeho. 4. Pohledávka za žalovaného byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně. 5. Na výzvu soudu žalobce dne 1. 9. 2021 (č.l. 37-44) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. 7. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 8. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 9. [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému dne 29. 6. 2018 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce (viz smlouva č.l. 14-15). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 40 000 Kč spolu s částkou 11 441 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 325 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 23. 8. 2019 RPSN vztahující se k zápůjčce činilo 237,10 %. 10. [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 18-23 spisu). O tomto byl žalovaný dopisem ze dne 6. 1. 2021 (č.l. 25) uvědoměn. 11. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu do dne postoupení uhradil částku 5 234 Kč. Od postoupení nebylo hrazeno ničeho. 12. Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne 28. 6. 2021 doporučeně (č.l. 27-28). 13. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného, k tomu však nedoložila žádné doklady, kdy uvedla, že tyto nemá k dispozici. Nedoložila, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. [příjmení], NRKI apod.), ani nedoložila řádné zjišťování dalších závazků žalovaného (například exekuční řízení či vymáhání, atp.). 14. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 15. Původní věřitelka společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému dne 24. 3. 2019 v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 11 441 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 325 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 23. 8. 2019, kdy RPSN vztahující se k zápůjčce činilo 237,10 %. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného pak byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. 16. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>20. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>21. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 22. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spot