16 C 169/2021-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 027,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 956,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 164,37 Kč, zákonným úrokem z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 28 % ročně z částky 9 426,39 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a uhradit náklady řízení výši 2 252 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], dne 9. 10. 2016 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 8 807 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 1 250 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, a to nejpozději do 3. 12. 2017. 3. Poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 1. 12. 2016, od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 1 280 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek pak nebylo uhrazeno ničeho. 4. Pohledávka za žalovaného byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně. 5. Na výzvu soudu žalobce dne 2. 9. 2021 (č.l. 39-41) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Zároveň byla zásilka žalovanému zaslána na další zjištěnou adresu, a to [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [PSČ] [anonymizováno], kde mu byla zásilka vhozena do poštovní schránky. 7. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 8. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 9. [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému dne 9. 10. 2016 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce (viz smlouva č.l. 25-26). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 10 000 Kč spolu s částkou 8 807 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 724 Kč s úrokovou sazbu 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 12. 2017 Kč. RPSN vztahující se k zápůjčce činilo 237,41 %. Žalovaný na dlužnou částku uhradil 1 280 Kč (viz tabulka umoření č.l. 31). 10. [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 17-21, 24 spisu). O tomto byl žalovaný dopisem ze dne 24. 6. 2019 (č.l. 28-29) uvědoměn. 11. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu do dne postoupení uhradil částku 1 280 Kč. Od postoupení nebylo hrazeno ničeho. 12. Předžalobní výzva byla na adresu žalovanému odeslána dne 12. 3. 2020 doporučeně (č.l. 22-23, 30). 13. Žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] (dále jen původní věřitelka) důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně předložila pouze kartu zákazníka ze dne 9. 10. 2016. Tato karta je součástí žádostí o zápůjčku a byla vyplněna ve stejný den, kdy byla podepsány smlouva o zápůjčce. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný žil v době uzavření smlouvy s rodiči, byl svobodný s vyšším odborným vzděláním a finance chtěl užít na koupi automobilu. Byl OSVČ, k čemuž předložil daňové přiznání a pracovní smlouvu. Jeho čistý příjem činil 52 916 Kč a odhadované výdaje 23 000 Kč. Z karty zákazníka nevyplývá, že by původní věřitelka ověřovala, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného, ani že by provedla lustraci v příslušných registrech dlužníka, aby zjistila, zda a jaké má žalovaný závazky, zda tyto řádně splácí apod. 14. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 15. Původní věřitelka společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému dne 9. 10. 2016 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 8 807 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 1 250 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, a to nejpozději 3. 12. 2017. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. 16. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> 21. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází