17 C 101/2021-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 5. 2021 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 19 949,16 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, a to po prověření jeho schopnosti úvěr splácet (databáze ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI), na základě které mu dne 23. 2. 2017 poskytla částku 14 000 Kč, tato měla být splacena spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 23. 5. 2017. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil, žalobkyně požaduje jistinu dlužné částky a poplatek ve výši 5 549,16 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s navrženým postupem souhlasila již v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím byl žalovaný společností [právnická osoba] informován o výši poskytnutých finančních prostředků 14 000 Kč a jednorázovém poplatku ve výši 5 9149,16 Kč za jejich poskytnutí. Celková dlužná částka měla být uhrazena ve třech splátkách po 6 649,72 Kč splatných dne 23. 3. 2017, 23. 4. 2017 a 23. 5. 2017. Žalovaný byl informován, že bude věřitelem lustrován v databázích dlužníků. 6. Ze smlouvy o zápůjčce, označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru, když dále je ve smlouvě hovořeno pouze o zápůjčce, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 23. 2. 2017 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Věřitel se na jejím základě zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 949,16 Kč do 23. 5. 2017, a to ve třech splátkách splatných k 23. 3. 2017, 23. 4. 2017 a 23. 5. 2017, vždy ve výši 6 649,72 Kč. Žalovaný byl mimo jiné označen bankovním účtem č. [bankovní účet]. 7. Z Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] měla před uzavřením smlouvy lustrovat žalovaného v registru NRKI, BRKI. 8. Z výňatku výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 23. 2. 2017 byla uhrazena částka 14 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] a s variabilním symbolem, který se shoduje s rodným číslem žalovaného. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem žalobkyní. Na jejím základě přešly na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. Mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. 10. Z dopisu ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že byl žalovaný původním věřitelem, společností [právnická osoba], informován, že jeho závazek za ním přešel na žalobkyni. 11. Z dopisu ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla dne 2. 2. 2021 podána k poštovní přepravě. 13. Závěr o skutkovém stavu: 14. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí finančních prostředků byl žalovaný seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru. Byl informován o výši zápůjčky 14 000 Kč, době trvání spotřebitelského úvěru, poplatku 5 949,16 Kč. Dne 23. 2. 2017 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce (byť označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, ve smlouvě je dálo hovořeno pouze o zápůjčce), na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč s poplatkem za zápůjčku 5 949,16 Kč. Termín splatnosti byl ke dni 23. 5. 2017, přičemž zápůjčka měla být splacena ve třech splátkách, první byla splatná ke dni 23. 3. 2017, druhá ke dni 23. 4. 2017, třetí a zároveň poslední ke dni 23. 5. 2017. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem a číslem bankovního účtu [bankovní účet]. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný v rámci těchto podmínek souhlasil s ověřením svých údajů v systému [příjmení], NRKI a BRKI. [příjmení] ve výši 14 000 Kč byla dne 23. 2. 2017 převedena pod variabilním symbolem, který se shoduje s rodným číslem žalovaného, na bankovní účet č. [bankovní účet]. Tento bankovní účet se shoduje s bankovním účtem uvedeným žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 23. Právní posouzení věci: 24. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kdy tato částka mu byla skutečně právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena, a to dne 23. 2. 2017. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožt