17 C 63/2021-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 5. 2021, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 6. 2021 a 19. 7. 2021, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 21 854,55 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 22. 8. 2018 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s úroky ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč, v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, poslední splátka byla splatná dne 16. 10. 2019. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované zápůjčku splácet, a to prostřednictví jí poskytnutých informací a doložených dokladů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná byla prověřena v insolvenčním rejstříku. Žalovaná hradila nepravidelně, celkem uhradila 5 500 Kč, poslední splátka byla uhrazena 13. 2. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka 21 854,55 Kč sestává z jistiny 12 510,37 Kč, dlužných poplatků 9 344,18 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky 967,47 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 131,67 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z částky 12 510,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 12 510,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s navrženým postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne 22. 8. 2018. Zapůjčitel se smlouvou zavázal, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 683 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Splácení bylo sjednáno hotovostní formou do rukou pracovníka věřitele v místě bydliště žalované. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že převzala v místě svého bydliště v hotovosti celou částku zápůjčky. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila poslední platbu dne 13. 2. 2019, celkem bylo uhrazeno 5 500 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy ze dne 20. 1. 2020, bylo zjištěno, že na jejím základě přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. 8. Z oznámení ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. 9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. 10. Výzvou ze dne 25. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 26. 2. 2021. 12. Závěr o skutkovém stavu: 13. Dne 3. 2. 2017 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 2 683 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč v pravidelných hotovostních 60 týdenních splátkách po 469 Kč v místě svého bydliště. Splatnost poslední splátky byla ke dni 16. 10. 2019. Byl sjednán úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. Finanční prostředky obdržela žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že byla řádně posouzena schopnost žalované zápůjčku splácet, ke svým tvrzením nedoložila žádný důkaz. Žalovaná na svůj dluh hradila nepravidelně, dne 13. 2. 2019 uhradila poslední splátku, celkem uhradila 5 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, když toto vyplývá i z přílohy k dané smlouvě. Žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informována dopisem ze dne 20. 1. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 2. 2021, která byla dne 26. 2. 2021 podána k poštovní přepravě, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 22. Právní posouzení věci: 23. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kdy tato částka jí byla skutečně právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena, a to dne 22. 8.