18 C 275/2021-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 311 Kč tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Žalobkyně dle svých tvrzení uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu„ [anonymizována tři slova] [číslo]“ s počátkem pojištění ke dni 20. 9. 2018. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 20. 9. 2019. Za období od 20. 9. 2019 do 24. 1. 2020 činí dlužné pojistné částku ve výši 1 154 Kč. Dále žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu„ [anonymizována tři slova] [číslo]“ s počátkem pojištění ke dni 1. 4. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 4. 2020. Za období od 1. 4. 2020 do 9. 8. 2020 činí dlužné pojistné částku ve výši 1 157 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 7. 12. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 13-20 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Problematika pojistného je od 1. 1. 2014 upravena v ustanoveních § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. 9. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud vycházel z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 13. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že mezi účastníky byly uzavřeny platné pojistné smlouvy. Z těchto pojistných smluv však plnil pouze pojistitel (žalobkyně), nikoliv pojistník (žalovaný). Vzhledem k tomu, že pojistitel (žalobkyně) má ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení právo na pojistné za dobu od vzniku pojištění, pojistník (žalovaný) měl toto pojistné hradit ve smluvených lhůtách a pokud tak nedošlo, měl toto hradit do zániku pojištění. K zániku pojištění došlo ve výše uvedený den, kdy k tomuto datu došlo zároveň i ke splatnosti dlužné částky. Dlužné pojistné ke dni zániku pojištění činilo částku ve výši 1 154 Kč a 1 157 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úroky z prodlení pak byly přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 1 489 Kč. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 18. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.