7 C 287/2020-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím, administrativního poplatku ve výši 6 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 000 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne , datum, , žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. K zesplatnění poskytnuté zápůjčky nedošlo, jelikož žalovaný se dostal do prodlení se všemi zbylými splátkami. Ke dni podání žaloby žalovaný na svůj dluh uhradil nic.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle ust. § 2391 odst. 1 obč. zák., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.6. Podle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.7. Podle ust. § 2048 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle ust. § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o zápůjčce č. l. 15, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 000 Kč představující 60 % z jistiny. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne , datum, . Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Na dluh žalovaný ničeho nezaplatil.11. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které si žalovaný nejprve mohl a měl přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavit si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář nazvaný Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním , právnická osoba, podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který společnost , právnická osoba, zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost , právnická osoba, považuje tento PIN za tzv. prostý elektronický podpis, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 000 Kč (čl. 2.3 Smlouvy za písemné výzvy odeslané dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne18. 2. 2019). Smluvní pokuta sjednána v čl. II. bod 2.4, která byla žalobkyní vyčíslena na částku 5 000 Kč s ohledem na ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žádá po žalovaném smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru.12. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném od , datum, ) pouze v části týkající se zapůjčené jistiny ve výši 10 000 Kč. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému vyplacena. Na zapůjčenou částku žalovaný žalobkyni nic nevrátil. Splátky nedodržel. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena. Pokud se týká poplatku za administrativní činnost, soud dospěl k závěru, že v této části je smlouva absolutně neplatná dle ust. § 580 občanského zákoníku, neboť výše tohoto poplatku je 60 % z jistiny. Tato výše poplatku je v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu lze akceptovat toliko poplatek vzhledem k výši zapůjčené jistiny, který částečně nahrazuje úroky ze zápůjčky, maximálně do výše 10 % z jistiny. Tedy v daném případě poplatek ve výši 1 000 Kč. Dle smlouvy tak žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni celkovou částku 11 000 Kč (nikoliv 16 000 Kč). Za tohoto stavu soud proto žalobě v části 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyhověl (výrok I.), ve zbývající výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení zamítl pro absolutní neplatnost ujednání o poplatku. Výrok II. tohoto rozhodnutí.13. Nárok žalobkyně na zaplacení nákladů za upomínky soud shledal za důvodný, stejně tak jak nárok na smluvní pokutu, a to v souladu s ust. obč. zák., proto v těchto nárocích (2 000 Kč a 5 000 Kč) bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.14. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení mezi účastníky je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v jistině se zákonným úrokem z prodlení v celém rozsahu, poplatku za administrativní činnost sice částečně, neúspěšná pouze v části tohoto poplatku. Soud přesto považuje za spravedlivé, aby žalovaný žalobkyni uhradil plnou náhradu nákladů řízení, neboť za celou dobu od uzavření smlouvy až do dne vydání tohoto rozhodnutí, žalovaný neprojevil žádnou snahu o úhradu svého dluhu (jistiny). Za tohoto stavu soud proto žalobkyni přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Celkové náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále odměny advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném zněn