11 C 39/2022-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 25. 3. 2022. Žalobce se domáhal návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na žalovaném zaplacení částky 1.530 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále požadoval náhradu nákladů řízení. 2. Elektronický platební rozkaz byl ve věci vydán dne 31. 3. 2022 pod č. j. EPR 80860/2022-5, který byl zrušen usnesením ze dne 13. 5. 2022 podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř., protože se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k návrhu (žalobě) přes písemnou výzvu soudu nevyjádřil. 4. Žalovanému bylo doručováno na adresu [adresa žalovaného] (okres [okres]), což je adresa trvalého pobytu vedená v centrální evidenci obyvatel od 30. 10. 2012. Jde o adresu úřadu. Soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. tuto adresu z následujících důvodů. Žalovaný nemá datovou schránku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neuvedl tak adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř. Dále žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník o. s. ř. adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby si pojistil adresu pro doručování, kde mu bude zásilka bezpečně doručena. Na uvedenou adresu byly zásilky soudu žalovanému doručeny fikcí doručení dne 8. 7. 2022. 5. Usnesením č.j. 39/2022-28 ze dne 23. 6. 2022 soud vyzval žalovaného, aby v 10ti denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude předpokládat, že souhlasí. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o.s.ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. žalobce s uvedeným postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě a žalovaný se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 13. 9. 2022. 7. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem, a dále výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce a výpisu z centrální evidence obyvatel a potvrzení o provedené lustraci v informačních systémech základních registrů ohledně žalovaného. 8. Skutkový stav byl zjištěn takto: Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni 11. 7. 1991, s předmětem podnikání mj. provozování [anonymizováno] dráhy, speciální dráhy ([anonymizováno]) a [anonymizováno] dráhy ([anonymizováno] a [jméno]) a provozování drážní dopravy v hlavním městě [obec]. Žalovaný je osobou fyzickou. 9. Žalovaný cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobcem, tramvají – linkou 1, při přepravní kontrole žalobcem dne 25. 1. 2022 v čase 8:40 hodin se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] variabilní symbol pro platbu [číslo], totožnost žalovaného byla ověřena z dokladu totožnosti, zjištěna adresa [adresa žalovaného]. Zápis žalovaný převzal a podepsal. 10. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. Jízdné ve výši 30 Kč a přirážka ve výši 1 500 Kč zůstaly nedoplaceny, nebyly zaplaceny ani v doplatkové pokladně žalobce nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, kdy žalobce poskytuje možnost uhradit přirážku ve snížené výši (800 Kč). Součástí zápisu o provedené přepravní kontrole jsou Informace pro cestující, kde jsou uvedeny informace o zaplacení jízdného a přirážky následně po provedené přepravní kontrole. 11. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jak tedy vyplývá z citovaného ustanovení občanského zákoníku, je povinnost cestujícího uhradit za přepravu jízdné. Přepravu pak poskytují především podniky, které jsou k tomuto účelu (obvykle přímo zákonem) zřízeny. Přeprava je zásadně poskytována na základě smlouvy o přepravě, která je u hromadných dopravních prostředků obvykle uzavírána konkludentním jednáním. Základní povinností cestujících je kromě dodržování podmínek, za kterých se přeprava poskytuje i zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění těchto povinností je povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a jejíž podmínky a výše jsou stanoveny přepravními řády. 12. Právní posouzení věci: Mezi provozovatelem městské hromadné dopravy – žalobcem a žalovaným byla dne 25. 1. 2022 uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z. a zvláštních právních předpisů, na straně žalovaného však došlo k porušení smluvních povinností, neboť cestoval bez platné jízdenky. Žalovaný proti nároku žalobce nevznesl žádné námitky. Soud vzal za prokázané tvrzení žalobce, že dluh na jízdném a přirážce není doposud uhrazen. Žalobce má nárok v obou případech na zaplacení jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši l 500 Kč, a to na základě § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění, v případě použití tramvaje, vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud vzal za prokázané, že žalovaný žalobci doposud dluží žalované částky, s jejich úhradou se ocitl v prodlení. Za toto prodlení nese odpovědnost. Proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1970 o. z. od prvního dne prodlení, když datum splatnosti byl v den provedené přepravní kontroly. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a činí 11,75 % (prodlení nastalo v 1. pololetí roku 2022). Žalobce má nárok na zaplacení úroku z prodlení až do zaplacení dluhu. 13. Žalobci byly přiznány náklady řízení podle § l42 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne 14. 3. 2022 prostřednictvím svého právního zástupce. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady právního zastoupení. 14. Na náhradě nákladů právního zastoupení přiznal soud odměnu podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč), 3 x 100 Kč režijní paušál podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátní tarif, a to za 3 úkony právní služby, a dále náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, tj. 21 % z částky 900 Kč, která patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013 s tím, že osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Soud dospěl k závěru, že přiznané náklady řízení podle shora citovaného ustanovení jsou přiměřené uplatněnému nároku žalobce a vylíčení potřebných rozhodujících skutečností. Úkony právní služby jsou příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění. 15. Lhůta ke splnění povinnosti je dána § 160 odst. l část věty po středník o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro stanovení jiné lhůty k plnění. 16. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. Podle § 157 odstavec 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.