12 C 55/2022-50 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 5. 2022 domáhala určení, že pozemek p. č. st. [číslo] o výměře 119 m2 zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba a to dům [adresa] objekt bydlení a pozemek p. [číslo] o výměře 191 m2 v obci a k. ú. [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Kroměříž, pro obec a k. ú. [obec] jsou součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela manželství [datum], manželství dosud trvá, za jeho trvání nedošlo k zúžení SJM ani k jiné odchylné úpravě zákonného režimu SJM. Dne 28. 6. 1999 byla mezi [jméno] [příjmení], jako prodávající, a žalovaným, jako kupujícím, uzavřena kupní smlouva (dále jen„ kupní smlouva“) na nemovité věci specifikované ve výroku tohoto rozsudku (dále jen„ sporné nemovitosti“). Žalobkyně v čl. III. kupní smlouvy prohlásila, že nemovité věci nejsou předmětem SJM, neboť je žalovaný kupuje ze svých výlučných prostředků. Žalobkyně nebyla účastníkem kupní smlouvy a kupní smlouvu podepsala. Uvedené prohlášení není způsobilé vyloučit sporné nemovitosti ze SJM, ledaže by žalovaný prokázal, že je zcela zakoupil za majetek, který nabyl před uzavřením manželství. K tomu žalobkyně poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Při podpisu kupní smlouvy byla žalobkyně přesvědčena, že je účastníkem smlouvy na straně kupujících, a to také s ohledem na grafickou úpravu kupní smlouvy a podpisy účastníků, a rovněž s ohledem na svůj věk a zkušenosti. Žalobkyně s věcmi zacházela jako se součástí SJM. Dne 19. 6. 2021 žalovaný fyzicky napadl žalobkyni, čímž žalobkyni způsobil zlomeninu dolní čelisti vpravo. Tehdy začala žalobkyně uvažovat o tom, že manželství není souladné. Dne 24. 9. 2021 žalobkyně zjistila, že žalovaný daroval sporné nemovitosti darovací smlouvou ze dne 30. 7. 2021 své matce (žalované), a to bez souhlasu žalobkyně. Darovací smlouva je proto neplatná. Naléhavý právní zájem na určení je dán tím, že je potřeba uvést stav zápisu v katastru nemovitostí do souladu se stavem faktickým. 2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Ve vyjádření poukázali na prohlášení žalobkyně učiněné v kupní smlouvě s tím, že u jednostranných právních jednání je třeba respektovat projev vůle a poskytnout mu ochranu, je třeba upřednostňovat výklad zakládající platnost jednání. Žalovaný zaplatil kupní cenu z prostředků, které nenáleží do SJM. Tyto finanční prostředky žalovaný získal darem od matky (žalované) a otce, který podnikal a vydělal hodně peněz. Kupní cena byla zaplacená z peněz, které otec žalovaného vydělal ve své firmě. Obdobným způsobem zakoupila dům v roce 1997 také sestra žalovaného [jméno], když i jí otec daroval peníze na pořízení domu. Je nemyslitelné, aby manželé měli v roce 1999 měsíční příjem 1 200 000 Kč. Žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem a ani není aktivně věcně legitimovaná k podání žaloby. 3. Vyjádřením ze dne 16. 8. 2022 žalovaní uplatnili námitku promlčení nároku žalobkyně dovolat se relativní neplatnosti prohlášení učiněného v kupní smlouvě. Pokud žalobkyně poukazuje na skutečnost, že si myslela, že je účastníkem smlouvy na straně kupujících, pak nemůže jít o omyl omluvitelný, k čemuž žalovaní poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1251/2002. 4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé a že mezi nimi nedošlo k odchylné úpravě zákonného režimu SJM. Nadále zůstává sporným, zdali sporné nemovitosti byly kupní smlouvou ze dne 28. 6. 1999 nabyty do SJM žalobkyně a žalovaného nebo do výlučného vlastnictví žalovaného. 5. Soud provedl dokazování výpovědí svědků, účastnickými výpověďmi žalovaných a listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění: 6. Žalovaný jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřeli dne 28. 6. 1999 kupní smlouvu, kterou žalovaný zakoupil sporné nemovitosti za cenu 1 200 000 Kč s tím, že 600 000 Kč bylo složeno k rukám prodávající ke dni podpisu smlouvy a zbylých 600 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit prodávající nejpozději do 10. 7. 1999. V čl. III. kupní smlouvy žalobkyně prohlásila, že žalovaný sporné nemovitosti kupuje z výhradně svých prostředků a z tohoto důvodu nespadají do jejich společného jmění manželů, což potvrzuje svým podpisem. Smlouva je podepsána [jméno] [příjmení], a to v kolonce označené jako„ Prodávající“, žalovaným, a to v kolonce označené jako„ Kupující“, a žalobkyní, a to v kolonce bez označení. Podpisy jsou úředně ověřeny. 7. Darovací smlouvou ze dne 30. 7. 2021 žalovaný daroval sporné nemovitosti žalované. Výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 8 spisu bylo prokázáno vlastnické právo žalované ke sporným nemovitostem. 8. Usnesením PČR ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byla podle § 159a odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. l) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, odložena věc podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., kterého se měl dopustit žalovaný vůči žalobkyni tím, že žalobkyni fyzicky napadl, čímž měl žalobkyni způsobit zlomeninu dolní čelisti vpravo. 9. Výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 26, kupní smlouvou ze dne 11. 12. 1997 (č. l. 27 spisu) a kupní smlouvou ze dne 19. 12. 1997 (č. l. 30 spisu) bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], rozená [celé jméno žalobkyně], je vlastníkem nemovitých věcí uvedených na tomto výpisu z katastru nemovitostí, kdy titulem jejich nabytí byla kupní smlouva ze dne 19. 12. 1997 (č. l. 30 spisu). 10. Potvrzeními o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel byly zjištěny základní údaje o účastnících řízení a svědcích [jméno] a [jméno] [příjmení]. 11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalovaného, vyplývá, že koupě sporných nemovitostí byla hrazena výhradně z finančních prostředků otce, který podnikal (zkupoval, renomoval a prodával - do zahraničí - offsetové tiskárny, a to spolu s vybavením - např. drahé kožené sedačky apod.) s vysokými výdělky, tj. v řádech milionů Kč. Otec zabezpečil celou rodinu, žili si díky jeho podnikání dobře. Zakoupil rovněž dům jí, a to dříve než bratrovi (žalovanému). Ona ani bratr si ze svých příjmů nemohli koupi domu dovolit. Při koupi bratrova domu byla podmínka, že dům bude pouze jeho. O této podmínce věděla celá rodina, rovněž žalobkyně o této podmínce určitě věděla; otec byl ohledně financí opatrný. U předání darovaných peněz nebyla, otec ji s darem srozuměl. Není ji známo, že by žalobkyně na koupi sporné nemovitosti přispěla, žalobkyně pracovala v obchodě a na koupi nemovitosti nemohla mít peníze. Není ji známo, že by žalovaný a žalobkyně po uzavření manželství nabyli větší finanční obnos (vyjma předmětného daru žalovanému na koupi sporných nemovitostí). 12. Svědek [jméno] [příjmení], manžel [jméno] [příjmení], potvrdil, že i jemu je známo, že sporné nemovitosti zakoupil otec žalovaného, který rovněž zakoupil nemovitosti jeho manželky; koupil ještě třetí dům a dále postavil halu. Také potvrdil, že tchánovi příjmy byly nadprůměrné (v řádech milionů Kč ročně), párkrát s nim byl na montážích. Stroje, které renomoval, byly drahé a měl z nich veliký zisk. O podmínce, že nemovitosti budou pouze ve vlastnictví žalovaného, ví řadu let, bylo to známo. Neví o tom, že by žalobkyně a žalovaný získali vyšší obnos peněz po uzavření manželství. V rozhodné době se s rodinou účastníků již znal. U předání daru ani u jednání o kupní smlouvě osobně nebyl. 13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek byl účetním otce žalovaného. Příjmy otce žalovaného od roku 1997 astronomicky stoupaly, v roce 1999 činily obraty na tržbách několik milionů Kč, další roky se to navyšovalo. Veškeré nemovitosti celé rodiny finančně zabezpečoval. Daň v roce 1999 byla určitě v řádech sta tisíců Kč. Stroje prodával většinou do ciziny, což vedlo k vysokým vratkám DPH - v roce 1997 finanční úřad vracel v jednom měsíci cca 1 milion Kč. Finance na sporný dům poskytl otec žalovaného - svědka se vždy zeptal, zda je možné uvolnit finance na koupi domu; dům koupil i pro dceru a manželku. Částku na koupi sporné nemovitosti již přesně neví. 14. Žalovaný a žalovaná v rámci účastnických výpovědí rovněž uvedli, že sporné nemovitosti finančně zajišťoval otec. S žalobkyní bylo diskutováno o tom, jak nemovitosti budou zakoupeny, věděla, že jsou zakoupeny z peněž tchána. Žalobkyně na sporné nemovitosti nepřispívala. Žalovaná byla u toho, když její manžel říkal žalobkyni, že ji nechal podepsat kupní smlouvu a žalobkyně odpověděla, že je to v pořádku, že by to také udělala. Sporné nemovitosti byly zakoupeny krátce po svatbě žalovaného a žalobkyně z důvodu problému s prodejem ze strany prodejkyně. Žalovaný daroval sporné nemovitosti žalované z důvodu, aby je ochránila před žalobkyní, která je chtěla prodat. 15. Byly-li v řízení provedeny další důkazy, ze kterých soud v rámci rozhodnutí nevycházel, je tomu tak proto, že z těchto důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, kter