16 C 1/2022-58 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 18. 12. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 15 971,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 971,34 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % a náhradu nákladů řízení ve výši 8 205,20 Kč. 2. Žalobce tvrdil, že s žalovaným dne 10. 5. 2021 uzavřel uznání dluhu [číslo] dohodu o splátkovém kalendáři, v rámci kterého žalovaný uznal svůj dluh ve výši 15 971,34 Kč a zavázal se jej uhradit v 15 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a 16. splátkou po 971,34 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Dluh měl být uhrazen do 25. 8. 2022. Ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Dále žalobce tvrdil, že dluh vznikl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 10. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], a žalovaným, kdy zesplatnění bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne 21. 2. 2021. Žalovanému byla dne 10. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka s lhůtou k plnění do 17. 12. 2021. 3. Na výzvu soudu žalobce dne 7. 1. 2022 (č.l. 21-52) svou žalobu doplnil tak, že žalovaný dlužnou částku, resp. její jednotlivé položky uznal co do důvodu i výše a co se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, toto považuje za nadbytečné. Z procesí opatrnosti však uvedl, že tato byla posouzena na základě dotazníku o posouzení bonity žalovaného, porovnání příjmů a výdajů spotřebitel a způsobu plnění dosavadních dluhů. Ve svém doplnění žalobce dále specifikoval dokumenty vyžádané při uzavírání smlouvy od žalovaného a své kroky při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Doložil kopii OP žalovaného, doklad o příjmech dlužníka a výpisy z bankovního účtu žalovaného. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření zaslána do datové schránky a doručena dne 7. 1. 2022. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení s podacím archem, zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s podacím lístkem, příloha [číslo] ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 2. 10. 2019 s přílohami, kopie výpisu z efektivní veřejné zprávy, kopie rodného listu žalovaného, kopie OP žalovaného, výpis z nebankovního registru, výpis z ISIR, výpisem z OR, výplatní pásky, výpis z b.ú. žalovaného. 5. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 6. Dne 2. 10. 2019 došlo k podpisu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které žalující společnost poskytla žalovanému částku 12 000 Kč coby hotovostní úvěr. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr zaplatit v 72 měsíčních splátkách po 309 Kč. Úroková sazba činila 23 % p.a., RPSN 28,77 % p.a. Součástí smlouvy byla smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení bonity žadatele, smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] a souhlas se zpracováním osobních údajů (č.l. 28-41). Z dotazníku (č.l. 36) bylo zjištěno, že žadatel je vyučen, zaměstnán v dělnické profesi od roku 2016, nevlastní žádné cennější věci nemovité. Jeho příjem činil 22 978, náklady na spotřebitele činí 6 800 Kč, na bydlení 2 000 Kč, sází cca 3 500 Kč měsíčně. Měsíční zůstatek tak činí 10 159 Kč. Z této částky měl hradit 72 splátek po 309 Kč na úvěr, 50 Kč inkasní službu a 160 Kč na službu [anonymizováno], tedy celkem činila výše splátky 519 Kč. K tomu byly doloženy doklady poskytnuté žalovaným a výsledky lustrací, které byly negativní (č.l. 42-52). 7. Žalobce žalovanému poskytl v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou však žalovaný nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze 15 splátek v celkové výši 7 785 Kč a úvěr byl prohlášen za splatný dopisem ze dne 21. 2. 2021 (viz zesplatnění úvěru na č.l. 12-13 a podací lístek na č.l. 14). Žalovanému byla zaslána poslední předžalobní upomínka ze dne 10. 12. 2021 (viz upomínka a podací arch na č.l. 10-11). 8. Dne 10. 5. 2021 došlo k podpisu uznání dluhu [číslo] dohody o splátkovém kalendáři, v němž se žalovaný zavázal uhradit částku 15 971,34 Kč v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 25. 8. 2022 pod ztrátou výhody splátek (č.l. 9). 9. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce náležitě posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného a jím předložených dokladů. Absentuje lustrace v registrech [příjmení], NRKI apod. či zjišťování dalších závazků žalovaného (například exekuční řízení či vymáhání, atp.). 10. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 11. Dne 2. 10. 2019 poskytl žalobce žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] částku 12 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v 72 měsíčních splátkách po 309 Kč. Dále měl žalovaný hradit 50 Kč na inkasní službu a 160 Kč na službu [anonymizováno], tedy celkem čila výše splátky 519 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze 15 splátek v celkové výši 7 785 Kč a úvěr byl prohlášen za splatný dopisem ze dne 21. 2. 2021. Žalovanému byla zaslána poslední předžalobní upomínka ze dne 10. 12. 2021. Dne 10. 5. 2021 podepsal žalovaný uznání dluhu [číslo] dohody o splátkovém kalendáři, v němž se zavázal uhradit částku 15 971,34 Kč v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 25. 8. 2022 pod ztrátou výhody splátek, což žalovaný neplnil. 12. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>13. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>17. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původním věřitelem u a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostateč