16 C 91/2022-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne 25. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení, a kapitalizovaného úroku ve výši 2 055,79 Kč od 26. 10. 2007 do 31. 10. 2008 a úhrady nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. 2. Ve své žalobě žalobkyně tvrdila, že dne 26. 10. 2007 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč, a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč. Žalovaný své závazky však nehradil řádně a včas a právní předchůdce žalobkyně tak požadoval uhradit celý závazek. Smlouva zanikla uhrazením doby, na kterou byla sjednána a žalovaný za tuto dobu uhradil 11 864,21 Kč. 3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaného postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení neuhradil žalovaný ničeho. Dne 15. 2. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 4. Jelikož žalovaný je osobou omezenou ve svéprávnosti rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne 23. 1. 2020, byl usnesením ze dne 10. 6. 2022, č.j. 16 C 91/2022-33 opatrovník žalovaného vyzván k vyjádření k žalobě. Opatrovník se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla opatrovníku zaslána na shora uvedenou adresu, kde si tuto dne 15. 7. 2022 osobně převzal. Soud nařídil jednání na den 19. 10. 2022, ke kterému se nedostavil ani opatrovník, ani právní zástupce žalobce, byť oba řádně předvoláni. Soud tak jednal a rozhodoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů založených ve spise. 5. Provedenými listinnými důkazy soud zjistil následující skutkový stav. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 26. 10. 2007 smlouvu o půjčce (č.l. 19) ve znění smluvních podmínek (č.l. 20) na základě které mu byla poskytnuta v hotovosti částka 20 000 Kč RPSN ze smlouvy byla ve výši 203 % p.a. Tuto částku spolu s poplatkem ve výši 13 920 Kč (celkem 33 920 Kč) se žalovaný zavázal uhradit ve 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný uhradil celkem 11 864,21 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni písemnou smlouvou o postoupení pohledávek dne 19. 6. 2015, resp. ze dne 24. 8. 2018 (č.l. 21-23). O tom byl žalovaný uvědoměn přípisem ze dne 17. 9. 2018 (č.l. 26-27). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě (č.l. 28-29). Žalovaný je osobou s omezenou svéprávností s ustanoveným opatrovníkem (viz rozsudek na č.l. 30-31 a připojený spis [spisová značka] na č.l. 34). 7. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Žalobce ani nedoložil, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. [příjmení], NRKI apod.). 8. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále„ obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností nového občanského zákoníku. 9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem. 13. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ze statistiky ČNB vyplývá, že úroková sazba poskytovaná bankami v daném období u bank činila 6 % až 25 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve sjednané výši jako nemravný. 14. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Je přitom nerozhodné, že původní věřitel nazval sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. Obdobně viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17Co 592/2008, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003. 15. S ohledem na to, že soud považuje smlouvu za neplatnou, zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků a příslušenství, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány. Žalobci byla přiznána část nároku představující bezdůvodné obohacení žalovaného. 16. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 o.z. 17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle míry úspěchu ve věci. 18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 19. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. 20. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu [číslo] – [číslo], [variabilní symbol].