5 C 116/2022-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 1. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 6. 4. 2021 smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen do 19. 4. 2021. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně za každý den čerpání úvěru. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje na žalovaném zaplacení jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti úvěru ve výši 840 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný, který je podnikající fyzickou osobou, nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu jeho sídlo, což je [obec], [ulice a číslo]. Z ust. § 46b písm. b) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu, jakož i na adresu trvalého pobytu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání k prvnímu jednání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 4. 7. 2022. Účastníci se k jednání nařízenému na den 27. 7. 2022 nedostavili, a proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyně a žalovaný, oba jako podnikatelé v souvislosti se svojí podnikatelskou činností, sjednali přes internet dne 6. 4. 2021 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč na 14 dní za poplatek ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku splatit do 19. 4. 2021. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nerozporoval, že žalovaný ničeho neuhradil. Obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v dubnu 2021 činila 10 % ročně. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 o. z., ve které se žalobkyně zavázala poskytnout a rovněž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku (úroku) ve výši 2 % denně z dlužné částky splatit do 14 dnů (tj. do 19. 4. 2021). Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč je v souladu s ustanovením § 2395 o. z., a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 6. Soud se zabýval tím, zda nárok žalobkyně na zaplacení poplatku (úroku) ve výši 2 % denně, tj. ve výši 730 % ročně, není v rozporu s dobrými mravy. 7. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 03. 2021, sen. zn. 23 ICdo 56/2019, jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. 8. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyšší soud ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Tento korektiv tedy zjevně lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje. 9. Soud má za to, že v dané věci úrok ve výši 730 % ročně je natolik nepřiměřeně vysoký, že porušuje dobré mravy i veřejný pořádek, a nelze jej akceptovat ani ve vztazích mezi podnikateli. Žalobkyně sice požaduje poplatek (úrok) pouze ve výši 900 Kč (za období vymezené v žalobě), to však neznamená, že by se v jiném sporu nemohla domáhat poplatku (úroku) i za dobu další. Soud proto dospěl v této věci k závěru, že ujednání o poplatku (úroku) je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné. Soud proto přiznal žalobkyni pouze obvyklý úrok, který činí 10 % ročně (dle statistiky ČNB). Úrok ve výši 10 % ročně z jistiny 3 000 Kč za období od 6. 4. 2021 do 19. 4. 2021 (tedy za období vymezené v žalobě) činí 12 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni vedle jistiny úvěru i obvyklý úrok v této výši. 10. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení, když neuhradil dlužnou částku ve lhůtě dle smlouvy, tedy nejpozději do 19. 4. 2021. Od 20. 4. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky. 11. V tomto sporu byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 77 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 23 %. Současně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně má proto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na částečnou náhradu nákladů řízení, a to v rozsahu 54 % (po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem vypočtenou dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil v řízení 3 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu, za což mu náleží odměna ve výši 3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení tak činí celkem 1 489 Kč, z toho 54 % je 804 Kč. 12. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.