5 C 20/2022-54 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení: a) částky 11 128 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 116,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 567,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem 20,98 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, b) částky 5 272 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 410,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 918,32 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem 20,98 % ročně z částky 4 277,90 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalobkyně k nároku a) tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 8. 9. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s úrokem ve výši 728 Kč (20,98 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, to vše v 43 týdenních splátkách po 296 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 1 600 Kč a dosud dluží na jistině částku 8 000 Kč a na poplatku za administrativní činnost částku 1 062,86 Kč a na poplatku za inkaso splátek částku 2 065,14 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. 3. Žalobkyně k nároku b) tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 16. 6. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu úrokem ve výši 456 Kč (20,98 % ročně), s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, to vše v 43 týdenních splátkách po 222 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 4 274 Kč a dosud dluží na jistině částku 1 722,10 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 1 200 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 805,90 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. 4. Žalovaný uvedl, že si půjčky skutečně vzal, měl nějaké nečekané výdaje. Už v době, kdy si půjčky bral, měl exekuce, kdy dluhy mu byly sráženy ze mzdy. Není schopen dluh uhradit jednorázově, proto žádá o splátky ve výši maximálně 1 200 Kč měsíčně. 5. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 6. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 7. Ze zákaznické karty ze dne 16. 6. 2016 (č. l. 24 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku společnost [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije s manželkou v nájmu a je zaměstnán u [právnická osoba] a jeho čistá měsíční mzda činí 18 000 Kč. Nájemné a inkaso činí 7 500 Kč a výdaje na domácnost činí 7 000 Kč. Jiné závazky nejsou v kartě uvedeny. V kartě jsou zaškrtnuta políčka výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva, tyto listiny však nebyly soudu doloženy. Žalovaný slyšený jako účastník řízení potvrdil, že dokládat výplatní pásky, pracovní smlouvu i smlouvu o nájmu. V době, kdy mu byla půjčka poskytnuta, již měl exekuce. 8. Ze zákaznické karty ze dne 8. 9. 2016 (č. l. 20 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku společnost [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky 8 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije s manželkou v nájmu a je zaměstnán u [právnická osoba] a jeho čistá měsíční mzda činí 17 500 Kč. Nájemné a inkaso činí 3 750 Kč a výdaje na domácnost činí 7 000 Kč, splátky dřívější zápůjčky u společnosti [právnická osoba] činí 999 Kč měsíčně. Jiné závazky nejsou v kartě uvedeny. V kartě jsou zaškrtnuta políčka výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva, tyto listiny však nebyly soudu doloženy. Žalovaný potvrdil, že výplatní pásky, pracovní smlouvu i nájemní smlouvu skutečně doložil. Uvedl, že neví, proč je částka za nájem/inkaso přepsána na částku 3 750 Kč, když nájemné a inkaso činily 7 500 Kč, on částku nepřepisoval. 9. Smlouvami o zápůjčce (č. l. 22 až 23 spisu a č.l. 18 až 19 spisu) bylo prokázáno, že původní věřitelka společnost [právnická osoba] a žalovaný podepsali ve dnech 15. 6. 2016 a 8. 9. 2016 smlouvy o zápůjčce, ve kterých se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 6 000 Kč s poplatkem 3 546 Kč ve 43 týdenních splátkách po 222 Kč a jistinu ve výši 8 000 Kč s poplatkem 4 728 Kč v 43 pravidelných týdenních splátkách po 296 Kč. 10. Původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv o zápůjčkách na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 6. 12. 2019 (dopis č.l. 26 a podací lístek č. l. 27 spisu). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, dopis byl žalovanému odeslán dne 7. 1. 2020. 11. Z úřední činnosti bylo zjištěno (viz výpis věcí pro osobu č.l. 34 spisu), že žalovaný měl již v roce 2014 či 2015 dluhy, které nesplácel, a pro které byly vedeny na jeho osobu exekuce. 12. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Původní věřitelka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které si řádně neověřila (resp. toto nebylo prokázáno), neboť si nevyžádala výpisy z registru dlužníků, nezjišťovala strukturu závazků žalovaného, nezabývala se exekucemi vedenými na majetek žalovaného, o kterých musela z výplatních pásek vědět. Jedinými důkazy nacházejícími se ve spise, které se týkají posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jsou zákaznické karty. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být tudíž poučena o svém břemenu důkazním ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. 13. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 14. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě dvou smluv o zápůjčkách peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a 8 000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. <i>15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i shora citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (účinného ke dni podpisu obou smluv), dle kterého je poskytovatel úvěru (i zápůjčky) povinen s odbornou péčí posoudit schopnost