5 C 201/2022-68 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 71 637,71 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 1. 2019 uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem [příjmení] půjčka v hotovosti. Před podpisem smlouvy byla ověřována schopnost žalovaného úvěr splácet, a to z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]), dále nahlédnutím do veřejných rejstříků (insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů a adres apod.). Dále byl zjištěn příjem žalovaného, jakož i jeho výdaje, přičemž tyto údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Na základě shora uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 45 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 88 241 Kč (jistina + poplatek) ve 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 29 % ročně. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když dosud uhradil částku 43 580,29 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží částku 26 219,61 Kč, na poplatcích částku 17 118,10 Kč, na smluvní pokutě 22 500 Kč a na sankčních poplatcích částku 5 800 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, postoupení pohledávky původní věřitelka žalovanému oznámila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou do datové schránky dne 15. 9. 2022 uložením. Předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno rovněž do vlastních rukou do datové schránky dne 20. 10. 2022 uložením. Žalovaný byl v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, právní zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Současně u jednání vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 45 418,10 Kč, a proto soud řízení co do této částky výrokem II zastavil dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). <i>4. Podle ust. § 153b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</i> 5. Skutkový stav popsaný v žalobě a považovaný mezi účastníky za nesporný posoudil soud dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Mezi společností [právnická osoba] (dále jen původní věřitelka) a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z. a dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Před podpisem smlouvy zjišťovala původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč, která má charakter spotřebitelského úvěru, neboť žalovaný neuzavíral smlouvu jako podnikatel a v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednaný poplatek, který zahrnoval i úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, a proto došlo k jejímu zesplatnění. Žalovaný dosud dluží jistinu zápůjčky ve výši 26 219,61 Kč (jiné nároky nejsou předmětem řízení, neboť žaloba byla vzata částečně zpět co do poplatků a smluvní pokuty). Nárok žalobkyně na vrácení jistiny zápůjčky, jakož i smluvního úroku ve výši 29 % ročně (který je možno považovat za běžný úrok) je v souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 2390 a § 2392 o. z. 6. V souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 1970 o. z., je také nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. V tomto sporu byl převážně úspěšný žalovaný, neboť žaloba byla vzata částečně zpět nikoliv pro chování žalovaného, kterému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Státu vznikly náklady na svědečné vyplacené svědkyni [jméno] [příjmení] v celkové výši 434 Kč. Soud proto uložil účastníkům povinnost nahradit státu náklady řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého„ stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.“ Žalobkyně byla neúspěšná v rozsahu 63 %, a proto jí byla uložena povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši 273 Kč (což je 63 % z částky 434 Kč). Žalovaný byl neúspěšný v rozsahu 37 %, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši 161 Kč (což je 37 % z částky 434 Kč). 9. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta po středník o. s. ř.