5 C 204/2022-66 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 26 339,29 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 9. 9. 2019 uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem [příjmení] půjčka v hotovosti. Před podpisem smlouvy byla ověřována schopnost žalovaného úvěr splácet, a to z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]), dále nahlédnutím do veřejných rejstříků (insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů a adres apod.). Dále byl zjištěn příjem žalovaného, jakož i jeho výdaje, přičemž tyto údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Na základě shora uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 25 791 Kč (jistina + poplatek) v 45 týdenních splátkách po 574 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 29 % ročně. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když dosud uhradil částku 8 751,71 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží částku 10 396,07 Kč, na poplatcích částku 6 643,22 Kč, na smluvní pokutě 7 500 Kč a na sankčních poplatcích částku 1 800 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, postoupení pohledávky původní věřitelka žalovanému oznámila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou do datové schránky dne 15. 9. 2022 uložením. Předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno rovněž do vlastních rukou do datové schránky dne 21. 10. 2022 uložením. Žalovaný byl v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, právní zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 15 943,22 Kč, a proto soud řízení co do této částky výrokem II zastavil dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). <i>4. Podle ust. § 153b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</i> 5. Skutkový stav popsaný v žalobě a považovaný mezi účastníky za nesporný posoudil soud dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Mezi společností [právnická osoba] (dále jen původní věřitelka) a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z. a dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Před podpisem smlouvy zjišťovala původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, která má charakter spotřebitelského úvěru, neboť žalovaný neuzavíral smlouvu jako podnikatel a v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednaný poplatek, který zahrnoval i úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, a proto došlo k jejímu zesplatnění. Žalovaný dosud dluží jistinu zápůjčky ve výši 10 396,07 Kč (jiné nároky nejsou předmětem řízení, neboť žaloba byla vzata částečně zpět co do poplatků a smluvní pokuty). Nárok žalobkyně na vrácení jistiny zápůjčky, jakož i smluvního úroku ve výši 29 % ročně (který je možno považovat za běžný úrok) je v souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 2390 a § 2392 o. z. 6. V souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 1970 o. z., je také nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. V tomto sporu byl úspěch žalobkyně v podstatě shodný, jako úspěch žalovaného, a proto soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta po středník o. s. ř.