7 C 101/2022-48 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené. V žalobě tvrdila, že [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobkyní, společností [právnická osoba] (žalobkyní), jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1. dubna 2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích níže uvedeného Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“): Dne 14. 2. 2020 Smlouvu [číslo]. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy. Každé zařízení je přitom identifikováno jedinečným sériovým číslem ([anonymizováno]): [anonymizováno] * [anonymizováno 6 slov] * ([anonymizováno]). Převzetí předmětných zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na Zakázkovém listu. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze Smlouvy tím, že v rozporu s čl. 5 1. a ve smyslu čl. 2 [číslo] VOP soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. V souladu s ust. § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a čl. 2 7. 3. 2. VOP, právní předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil v důsledku zmíněného porušení povinnosti smluvní vztah založený Smlouvou odstoupením označeným jako Upomínka - Odstoupení od smlouvy ze dne 7. 10. 2020 (dále jen Odstoupení). Žalovaný nevrátil žalobkyni celkem jedno zařízení, jež mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy, nárokuje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč, za [anonymizováno] * [anonymizováno 6 slov] * ([anonymizováno]) dle Ceníku, dále částku ve výši 1 368,61 Kč (za vyúčtování služeb). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021, na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí na adresu dle CEO. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2048 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 5. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a vyúčtovaných služeb je dle shora citovaných ustanovení, dále v souladu se Všeobecnými podmínkami. Za tohoto stavu soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 6. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v : 1/zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, 2/ odměně advokáta ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky. 3/ 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 4/ 21% DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 5 119 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>7. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 8. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 9. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.