7 C 280/2022-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z prodlení u titulu dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 2. 12. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz.73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou poštou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu dle CEO. Dále na adresu dle smlouvy [obec a číslo]. Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá DS. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně uvedla již v návrhu, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., tedy s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb. občanského zákoníku, ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.</i> <i>5. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.</i> <i>6. Podle odst. 2 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Skutková zjištění, právní závěry: Dne 2. 12. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným pojistnou smlouvu dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace, pod [číslo] k jejímu uzavření došlo okamžikem zaplacení prvního pojistného. Předmětem smlouvy bylo [anonymizována čtyři slova]. Pojistnou smlouvou bylo pojištěno vozidlo tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 1 224 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období a na jeho následný předpis měly vliv úpravy dle bonusů za bezeškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Pojistná smlouva zanikla ke dni 10. 9. 2021 dle ust. § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění, a to pro neplacení pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od 2. 6. 2021 do 10. 9. 2021. Dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., náleží pojistiteli, tedy žalobci, pojistné do konce kalendářního měsíce. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 1 269 Kč. Výpočet částky je součtem dlužných předepsaných pojistných dle denního poměru trvání smlouvy v příslušném pojistném období a částky spočívající v nákladech s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, 9. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Nárok žalobkyně je dán dle shora uvedených zákonných ustanovení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>11. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 12. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 13. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.