7 C 32/2022-81 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 661,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 21 % z této částky od 30. 11. 1996 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), uzavřela s žalovaným dne 18. 6. 1996 smlouvu o finančním leasingu - Leasingovou smlouvu [číslo] Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu, splátkový kalendář a předávací protokol. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve smlouvě, a to na dobu 36 měsíců. Žalovaný se smlouvou současně zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 36 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve smlouvě, popřípadě (rovněž) ve splátkovém kalendáři, který tvoří její přílohu a nedílnou součást. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu a neplnil tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Na základě tohoto porušení smluvních ujednání ze strany žalovaného byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna smlouvu výpovědí předčasně ukončit, což také učinila, a to ke dni 29. 11. 1996, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 30. 4. 1998. V souladu se smluvními ujednáními byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu hrubého porušení smluvních podmínek žalovaným požadovat po žalovaném zaplacení souhrnu všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, a to s účinností ke dni 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 77 661,91 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, která byla žalovanému odeslána doporučeně dne 12. 3. 2020 Ani poté dlužná částka nebyla uhrazena. 2. [název soudu] vyslovil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Kroměříži. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba s výzvou k vyjádření mu byly doručeny již [název soudu] dne [datum], zásilka byla žalovanému zaslána na adresu sídla (byl žalován jako fyzická osoba podnikající), žalovaný potvrdil převzetí zásilky se žalobou vlastnoručním podpisem. Usnesení s tzv. kvalifikovanou výzvou k vyjádření k žalobě bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. (uplynutím desetidenní úložní doby) dne 21. 2. 2022. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 20. 9. 2022, žalovanému bylo zasláno předvolání s poučením o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání, které mu bylo doručeno do vlastních rukou fikcí (uplynutím desetidenní úložní doby) dle ust. § 49 o. s. ř. dne 29. 8. 2022, a to na adresu sídla žalovaného dle živnostenského rejstříku, neboť žalovaný si neurčil jinou doručovací adresu, ani nemá zřízenu datovou schránku, a byl žalován jako fyzická osoba podnikající. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, neomluvil se, ani nepožádal o odročení. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Současně bylo žalovanému doručováno také na adresu dle CEO, a to [ulice a číslo], [obec]. Doručení na tuto adresu bylo vždy fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. <i>4. Podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Podle odst. 4 zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.</i> 5. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 20. 9. 2022, předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou fikcí dne 29. 8. 2022, žaloba mu byla doručena do vlastních rukou již 22. 7. 2021. Soud žalovanému doručil předvolání k jednání jak na adresu sídla, tak na adresu dle CEO. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 6. Soud za splnění podmínek § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, když nárok žalobkyně vyplývá z předložených listinných důkazů a ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného v době uzavření předmětné smlouvy, postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2019 (výrok I). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní výzvu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 983,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 107 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 661,91 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., 4x paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 080 Kč ve výši 3 796,80 Kč (výrok II). 8. Povinnost žalovaného uhradit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (část věty před středníkem), neboť soud neshledal důvody pro určení delší lhůty. 10. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.