7 C 348/2021-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 30. 11. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil [anonymizováno] splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 55 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy (poslední věta 2. odstavce na 1. straně smlouvy). Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 66 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 12 815 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 5 685 Kč a inkasním poplatku ve výši 11 550 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 121 900 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách ve výši 6 095 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 30. 7. 2020. Původní věřitel neprovedl zesplatnění úvěru dříve, než nastala splatnost poslední splátky. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena z původního věřitele a postoupení bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>7. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.</i> <i>8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> <i>9. Podle ust. § 2400 občanského zákoníku, mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.</i> <i>10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Podle odst. § 2051 občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.</i> <i>12. Podle ust. § 2052 občanského zákoníku, ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).</i> <i>13. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 14. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 (č. l. 16) s účinností k témuž dni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021 (č. l. 13). Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 16. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr (č. l. 26), do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. V žádosti žalovaná uvedla, že je v pracovně právním vztahu od 1. 1. 2016, s příjmem 18 312 Kč měsíčně. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument (č. l. 23). 17. Dále má soud za prokázané, že dne 30. 11. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], jako s původním věřitelem, v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] (č. l. 22), jejíž přílohu [číslo] tvořil [anonymizováno] splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 55 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy (poslední věta 2. odstavce na 1. straně smlouvy). Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 66 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 12 815 Kč (představující 23. 3 % z jistiny 55 000 Kč), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč (67 % z jistiny), nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 5 685 Kč (10,3 % z jistiny) a inkasním poplatku ve výši 11 550 Kč (21 % z jistiny). Celkem se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 121 900 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách ve výši 6 095 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek