10 C 110/2023-29 — Okresní soud v Kroměříži

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 15. 3. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 018 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná dne 8. 2. 2022 nastoupila do vlaku [číslo] směr [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako [obec] dráhy). Po započetí přepravy se však na výzvu pověřeného zaměstnance neprokázala platným jízdním dokladem. Byla proto vyzvána k zaplacení jízdného ve výši 18 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované. Posledně jmenované byla zaslána předžalobní upomínka. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalovaná dne 8. 2. 2022 cestovala vlakem [číslo] [anonymizována dvě slova] z [obec] do [obec], aniž u sebe měla platný jízdní doklad a při provedené přepravní kontrole se tudíž nemohla takovýmto dokladem prokázat. Z tohoto důvodu bylo sepsáno oznámení o závadách ze dne 8. 2. 2022 a vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO [číslo]. Žalovaná byla kontrolorem poučena o povinnosti zaplatit dlužné jízdné ve výši 18 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Její totožnost byla ověřena z předloženého občanského průkazu (viz oznámení o závadách ze dne 8. 2. 2022, potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 8. 2. 2022). Jízdné i přirážka vyplývají ze smluvních přepravních podmínek přepravce a jeho tarifu (viz tarif [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu). V souladu se smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 11. 8. 2022 uzavřenou mezi postupitelem – [obec] dráhy a žalobkyní jako postupníkem, přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek [číslo]) a tato skutečnost byla ze strany postupitele oznámena žalované dopisem ze dne 26. 9. 2022. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou (viz předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 26. 9. 2022 včetně podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] dráhy na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 11. 8. 2022 uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne 26. 9. 2022, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti vůči žalované. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k uplatnění nároku v tomto řízení. 6. Dne 8. 2. 2022 cestovala žalovaná vlakem [právnická osoba] dráhy. Došlo tak k uzavření smlouvy o přepravě osob v souladu s § 2550 a násl. o. z., § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Přepravní smlouva je totiž uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, přičemž uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 7. Cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Ta přitom nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Žalovaná jako cestující však porušila své smluvní povinnosti, když neuhradila jízdné dle stanoveného tarifu a k výzvě pracovníka přepravce se neprokázala jízdním dokladem. Žalovaná je tak povinna zaplatit jízdné ve výši 18 Kč a uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, neboť jejich výše odpovídá tarifu přepravce i právním předpisům. 9. Důvodným shledal soud též uplatněný nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení. Žalovaná neuhradila dlužné jízdné a přirážku k němu ke dni uskutečnění přepravní kontroly. Následujícího dne se tedy dostala do prodlení s úhradou celé částky ve smyslu § 1968 o. z. a od téhož dne tak žalobkyni náleží rovněž úhrada úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 11,75 % podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 10. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a současně zaslala žalované nejméně 7 dnů před podáním návrhu ve věci samé předžalobní výzvu. Proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznané náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.